Přípustnost vydání mezitímního rozsudku v případě námitky úplného uspokojení plnění
Nejvyšší soud se v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 1677/2025, ze dne 24. 8. 2026 zabýval otázkou přípustnosti vydání mezitímního rozsudku v případě námitky úplného uspokojení plnění. Podle právního názoru Nejvyššího soudu vydání mezitímního rozsudku podle § 152 odst. 2 o. s. ř. předpokládá, že právní základ nároku je dán alespoň v nepatrné části a že […]
Ústavní soud k přezkoumatelnosti rozhodnutí o předběžném opatření
Ústavní soud se v nálezu sp. zn. II.ÚS 1101/26, ze dne 31. 8. 2026 vyjádřil k otázce přezkoumatelnosti rozhodnutí o předběžném opatření. Podle názoru Ústavního soudu jsou-li závěry soudu v rozhodování o předběžném opatření vnitřně rozporné a soud se v odůvodnění vůbec nevypořádá s tvrzeními stěžovatelů, která mohou odůvodnit potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků, poruší jejich […]
Následky odchýlení smluvního ujednání od zákonného časového omezení výhradního realitního zprostředkování
Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2339/2025, ze dne 21. 7. 2026 posuzoval situaci, kde se smluvní ujednání o výhradním realitním zprostředkování odchyluje od časového omezení výhradního realitního zprostředkování podle § 17 odst. 4 zákona č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování, ve znění pozdějších předpisů. Podle právního názoru Nejvyššího soudu časové omezení výhradního realitního […]
Postavení přehlasovaného vlastníka při vadném svolání shromáždění
Nejvyšší soud se v usnesení sp. zn. 26 Cdo 853/2026, ze dne 15. 9. 2026 zabýval otázkou zda lze považovat za přehlasovaného vlastníka ve smyslu § 1209 odst. 1 o. z. takového vlastníka jednotky, který se fyzicky neúčastnil shromáždění vlastníků jednotek v případě, kdy bylo svoláno v rozporu se zákonem či stanovami. Nejvyšší soud řešil rovněž […]
Outsourcing činností členů představenstva na externí společnosti
Je splněna povinnost péče řádného hospodáře v případě, že člen představenstva akciové společnosti deleguje činnost spadající do působnosti představenstva na jím ovládanou společnost a takto delegovanou činnost pak za úplatu osobně vykonává sám? Jaký vliv má skutečnost, že provize a odměny za outsourcované služby odpovídaly obvyklé výši a přinesly akciové společnosti ekonomický prospěch? Právě tyto otázky řešil […]
Místní příslušnosti soudu při zásahu do pověsti právnické osoby
Nejvyšší soud se v usnesení sp. zn. 23 Cdo 1467/2026, ze dne 25. 8. 2026 zabýval otázkou místní příslušnosti soudu při zásahu do pověsti právnické osoby na internetu. Podle právního názoru Nejvyššího soudu závěry rozhodovací praxe Nejvyššího soudu k zásahům do cti, vážnosti a důstojnosti člověka provedeným na dálku (distanční formou), podle nichž dostatečnou míru […]
Odpovědnost poskytovatele zdravotní péče za násilný exces třetí osoby
Odpovídá nemocnice jako poskytovatel zdravotní péče za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient. Právě tuto otázku řešil Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 477/2026. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že poskytovatel zdravotní péče neodpovídá automaticky za násilný exces třetí osoby, pokud neměl konkrétní poznatky o hrozícím nebezpečí a nemohl […]
Vybrané aspekty prodeje zástavy mimo veřejnou dražbu
Nejvyšší soud se v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 3155/2025, ze dne 4. 8. 2026 vyjádřil k některým otázkám prodeje zástavy mimo veřejnou dražbu, zejména k otázce vlivu porušení odborné péči při prodeji na platnost kupní smlouvy a rovněž k otázce ochrany dobré víry nabyvatele. Podle právního názoru Nejvyššího soudu poruší-li zástavní věřitel zaviněně povinnost postupovat při prodeji […]
Neoznačení ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu jako vada dovolání
Ústavní soud se v nálezu sp. zn. III.ÚS 3369/24, ze dne 12. 8. 2026 vyjádřil k otázce, zda lze dovolání považovat za bezvadné (případně dovolání odmítnout pro vady) v případě neoznačení ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (od které se odvolací soud odchýlil) formou citace data a spisové značky judikátu. Podle právního názoru Ústavního soudu by mělo dovolání jasně […]
Důkazní návrh celým spisem
Nejvyšší soud se v rozsudku sen. zn. 29 ICdo 77/2024, ze dne 8. 7. 2026 zabýval otázkou přípustnosti důkazní návrhu „celým spisem“. Podle právního názoru Nejvyššího soudu ustanovení § 129 odst. 1 o. s. ř. zapovídá souhrnné provádění důkazů listinami („celým spisem“). Provádění důkazu celým spisem souhrnně není správné, neboť nelze posoudit, který z konkrétních […]