Nejvyšší soud k uplatnění nových důvodů neplatnosti valné hromady společnosti s ručením omezeným uvedených až po uplynutí časové lhůty k podání návrhu na neplatnost usnesení valné hromady
Nejvyšší soud se v usnesení sp. zn. 27 Cdo 3205/2024, ze dne 12. 2. 2026 zabýval otázkou podmínek vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, zejména lhůtou do kdy lze uplatnit důvody pro vyslovení takové neplatnosti. Podle právního názoru Nejvyššího soudu zákonem stanovené časové omezení jak pro podání protestu, tak i pro podání návrhu na […]
Ústavní soud: Nárok na vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemků jako veřejného prostranství
Ústavní soud se v nálezu sp. zn. I. ÚS 2541/25 zabýval otázkou nároku vlastníka pozemků na vydání bezdůvodného obohacení za omezení jeho vlastnického práva z důvodu užívání pozemků jako veřejného prostranství v případě, že předchozí vlastník pozemků s jeho veřejným užíváním souhlasil. Vlastník pozemků se v řízení před obecnými soudy neúspěšně domáhal vydání bezdůvodného obohacení za […]
Spor z imisí mezi vlastníkem jednotky a společenstvím vlastníků
Je společenství vlastníků jednotek pasivně legitimována ve sporu z imisí pokud tyto mají svůj původ ve společných částech domu? Právě tuto otázku řešil Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 26 Cdo 2545/2025, ze dne 14. 1. 2026. Podle právního názoru Nejvyššího soudu vlastník jednotky se může zápůrčí (negatorní) žalobou podle § 1013 odst. 1 o. z. bránit […]
Věcná příslušnost soudů ve sporech o uhrazení smluvní pokuty, kterou byla utvrzena povinnost vycházející z průmyslového vlastnictví
Jaká je věcná příslušnost soudů ve sporech o uhrazení smluvní pokuty, kterou byla utvrzena povinnost vycházející z průmyslového vlastnictví (povinnost neužívat po skončení smlouvy označení chráněná jako zapsané ochranné známky)? Právě tuto otázku řešil Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 23 Cdo 2385/2025, ze dne 17. 12. 2025. Podle právního názoru Nejvyššího soudu spor o zaplacení […]
Vliv nového občanského zákoníku na posuzování určitosti započtení
Ústavní soud se v nálezu sp. zn. III. ÚS 78/25 vyjádřil k otázce určitosti započtení, pokud započítávající osoba při započtení více vzájemných pohledávek neuvede, které z nich se mají započíst. Proti stěžovateli byla zahájena exekuce k vymožení pohledávky ve výši 5 153 000 Kč s příslušenstvím. Stěžovatel podal návrh na zastavení exekuce. Vymáhaná pohledávka totiž podle […]
Právní povaha stabilizační nádrže umístěné ve stavebně neupravené prohlubni v zemském povrchu
Jakou právní povahu má stabilizační nádrž umístěná ve stavebně neupravené prohlubni v zemském povrchu? Je taková nádrž součástí kanalizace jako inženýrské sítě (liniové stavby) ve smyslu § 509 o. z.? Jaký právní význam má skutečnost, že pozemek (stabilizační nádrž) je využíván spolu s liniovou stavbou (kanalizací) k účelu, ke kterému stavba slouží? Může být část […]
Účinky koncentrace řízení po vrácení věci nadřízeným soudem
Nejvyšší soud se v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 590/2025, ze dne 3. 12. 2025 vyjádřil k účinkům koncentrace řízení po vrácení věci nadřízeným soudem. Podle právního názoru Nejvyššího soudu zrušení rozhodnutí a vrácení věci nadřízeným soudem samo o sobě nemá za následek prolomení zákonné koncentrace řízení. Účinky koncentrace pomíjejí jen ve vztahu ke skutkovým závěrům, které […]
Kumulace nároků a věcná příslušnost soudu
Nejvyšší soud se v usnesení sen. zn. 29 ICdo 149/2025, ze dne 22. 12. 2025 vyjádřil k otázce věcné příslušnosti soudu v případě kumulace uplatněných nároků. Podle právního názoru Nejvyššího soudu, jestliže žalobce kumuluje v žalobě vůči stejnému žalovanému několik různých nároků, z nichž některé nespadají do věcné příslušnosti soudu prvního stupně, u kterého se vede řízení, neospravedlňuje […]
Soudní ochrana stavebníka při změně územního plánu
Ústavní soud se v nálezu sp. zn. IV.ÚS 2217/24, ze dne 10. 12. 2025 vyjádřil k otázce soudní ochrany stavebníka při změně územního plánu. Podle právního názoru Ústavního soudu ačkoliv ani existence nepravomocného povolení stavebního záměru ve spojení s principem kontinuity územního plánování nevylučuje možnost změny územního plánu způsobem omezujícím vlastnické právo stavebníka, musí pro takovou […]
Síť elektronických komunikací samostatná věc nemovitá v právním smyslu
Jakou právní povahu má síť elektronických komunikací? Právě tuto otázku řešil Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 3086/2024, ze dne 27. 11. 2025. Podle právního názoru Nejvyššího soudu je síť elektronických komunikací samostatná věc nemovitá v právním smyslu, neboť jde o liniovou stavbu, je věcí nemovitou bez ohledu na to, jak […]