Jakou právní povahu má stabilizační nádrž umístěná ve stavebně neupravené prohlubni v zemském povrchu? Je taková nádrž součástí kanalizace jako inženýrské sítě (liniové stavby) ve smyslu § 509 o. z.? Jaký právní význam má skutečnost, že pozemek (stabilizační nádrž) je využíván spolu s liniovou stavbou (kanalizací) k účelu, ke kterému stavba slouží? Může být část pozemku tvořící stabilizační nádrž součástí liniové stavby? Právě tyto otázky řešil Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 22 Cdo 2675/2025, ze dne 16. 12. 2025.
Podle právního názoru Nejvyššího soudu stabilizační nádrž, která vznikla pouze vybagrováním jinak stavebně neupravené prohlubně v zemském povrchu, přičemž vodu zadržuje přirozené podloží, a nemá materiální podstatu odlišnou od okolního pozemku (chybí kompaktnost stavebního materiálu), není stavbou v občanskoprávním smyslu, nýbrž součástí pozemku. Taková nádrž se nemůže stát součástí kanalizace jako inženýrské sítě (liniové stavby) ve smyslu § 509 o. z., neboť pozemek nemůže být součástí stavby.
Na uvedeném ničeho nemění, že stabilizační nádrž je potřebná k čistění odpadních vod, neboť okolnost, že je pozemek (stabilizační nádrž) využíván spolu s liniovou stavbou k účelu, ke kterému stavba slouží, ještě neznamená, že může (nutně musí) být součástí této stavby.
