Jaká je věcná příslušnost soudů ve sporech o uhrazení smluvní pokuty, kterou byla utvrzena povinnost vycházející z průmyslového vlastnictví (povinnost neužívat po skončení smlouvy označení chráněná jako zapsané ochranné známky)? Právě tuto otázku řešil Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 23 Cdo 2385/2025, ze dne 17. 12. 2025.
Podle právního názoru Nejvyššího soudu spor o zaplacení smluvní pokuty, kterou byl utvrzen závazek odstranit a dále neužívat po skončení smlouvy označení náležející druhé smluvní straně, popř. třetí osobě, přičemž tato označení jsou chráněna jako zapsané ochranné známky, je sporem o nároku vycházejícím z průmyslového vlastnictví, pro jehož projednání a rozhodnutí je v prvním stupni výlučně věcně a místně příslušný Městský soud v Praze podle § 6 odst. 1 písm. a) ZVPPV.
Smluvní povaha utvrzení povinnosti zdržet se užívání ochranné známky ničeho nemění na tom, že se jedná o spor o nároku, který vychází z průmyslového vlastnictví, tj. o spor ve smyslu § 6 odst. 1 písm. a) ZVPPV. Rozhodujícím kritériem zde je to, zda půjde o nárok vyplývající z „obecné“ obligace, který vychází z právní skutečnosti navázané nikoli na právní úpravu některého z práv průmyslového vlastnictví, či zda půjde o nárok mající původ v právní úpravě některého z práv průmyslového vlastnictví.
