Význam a závaznost judikatury v českém právním řádu
Jednou z nejvíce frekventovaných otázek v praxi je otázka významu judikatury (ustálené rozhodovací praxe) v českém právním řádu, otázka její závaznosti a význam právní argumentace odkazem na existující soudní rozhodnutí. Evropský soud pro lidská práva rozlišuje právo ve formálním a materiálním smyslu. Zatímco právo ve formálním smyslu je pouze to, co je jako právo označeno (v českém právním řádu zejména zákon), […]
Zajištění závazků: Zajištění ve formě finanční záruky a použití v transakční praxi
Zajištění ve formě (bankovní či nebankovní) finanční záruky je často vyžadováno zejména ve vztazích mezi obchodními korporacemi, v bankovním financování při zajištění dluhu společností ze skupiny či v mezinárodním obchodu namísto „obyčejného“ ručení (kterému se částečně podobá). Finanční záruka (resp. bankovní záruka) je dále používána např. v případě veřejných dražeb a veřejných zakázek, kdy podle zákona požadovaná jistota po účastníkovi zadávacího řízení či po účastníkovi dražby […]
Tzv. jiný důležitý zájem při nakládání s majetkem hlavního města Prahy
Mnoho transakcí uzavíraných hlavním městem Prahou (ale i ostatními městy a obcemi) řeší velmi složité právní vztahy, kde je nezbytné poměřovat různé zájmy a kdy je nezbytné činit zásadní kompromisy. Ne vždy je možné přesně určit, které řešení je v danou chvíli nejvýhodnější. Výhodnost řešení se navíc často mění v čase. Určité řešení, které je momentálně výhodné, […]
Podzemní stavby se samostatným účelovým určením
Podzemní stavby se samostatným účelovým určením jsou specifickým druhem nemovitých věcí, které mají důležitou roli zejména v oblasti budování dopravní infrastruktury. Jaká zákonná kritéria musí naplňovat tzv. „podzemní stavba se samostatným účelovým určením“ a jaký je rozdíl mezi „podzemní stavbou“ a „podzemní stavbou se samostatným účelovým určením“? Musí být celá podzemní stavba se samostatným účelovým určením […]
Porušení práv autora architektonického díla v souvislosti s hospodářským užitím architektonických děl
Investoři se často mylně domnívají, že po nabytí vlastnické práva k projektové dokumentaci jsou oprávněni v projektové dokumentaci dělat libovolné změny a užívat ji jako podklad k provedení stavby bez vědomí či souhlasu autora. Do práv autora architektonického díla zasáhne ten, kdo svým jednáním neoprávněně poruší nebo ohrozí osobnostní nebo majetkové právo autora architektonického díla. Jako možné způsoby […]
Udělení oprávnění k výkonu práva užít autorské architektonické dílo
Nakládání s výlučným majetkovým právem dílo užít se realizuje (s výjimkou v zákoně stanovených případů) zásadně smlouvou, kterou autor přenechává výkon absolutního majetkového práva dílo užít třetí osobě. Právo autora užít architektonické autorské dílo je tzv. výlučným majetkovým právem. Autor architektonického autorského díla je oprávněn třetí osobě udělit oprávnění k výkonu tohoto práva (autorské dílo užít) prostřednictvím licence. […]
Práva autora architektonického díla
Osobnostní práva autorská jsou v Autorském zákoně vymezena taxativně a řadíme mezi ně (i) právo na zveřejnění díla, (ii) právo osobovat si autorství k dílu, (iii) právo autora na nedotknutelnost svého díla. (iv) právo na autorský dohled, a (v) právo na postmortální ochranu díla. Autorské právo je právem absolutním (výlučným působícím erga omnes). Vyplývá z něj především právo […]
Architektonické dílo a jeho pojmové znaky
Autorský zákon neobsahuje definici tvůrčí činnosti, která je považována za jev mimoprávní podstaty. Z hlediska autorského práva není rozhodující, zda byla tvůrčí činnost vykonána bez pomoci technických zařízení anebo jejich prostřednictvím. Architekturou se rozumí umělecké ztvárnění staveb. Jde o obor, který není pouze uměním, ale i vědou, neboť účelem stavby není pouze umělecká stránka, ale také […]
Přechod práv a povinností ze služebnosti při změně osoby oprávněného či povinného (pokračování)
Co je obsahem služebnosti, která práva a povinnosti spoluvytváří obsah služebnosti a její věcněprávní podstatu, a která z nich jsou naopak pouze obligační povahy. Jaká práva vlastně přecházejí ze služebnosti v případě převodu zatížené nemovité věci? Nad těmito zajímavými a aktuálními otázkami z praxe se zamýšlela naše kolegyně Kristýna Zakouřilová v pokračování jejího odborného článku „Přechod práv a povinností ze služebnosti při změně osoby […]
Zákaz zcizení a zatížení nemovité věci
Jiří Štádler publikoval odborný článek Zákaz zcizení a zatížení nemovité věci na internetovém portálu EPRAVO.CZ. I přes již několikaletou existenci možnosti sjednání věcněprávního zákazu zcizení a zatížení nemovité věci se stále můžeme setkat s jeho problematickým výkladem a to zejména z hlediska obsahu zákazu zcizení a zatížení a výkonu souvisejících práv (zejména zástavního práva). Publikovaný […]