Stavění promlčecí lhůty při uplatnění nároku v trestním řízení a pří zpětvzetí žaloby

Kdy dochází ke stavění promlčecí lhůty při uplatnění nároku v trestním řízení a jaké jsou následky ve vztahu ke stavění promlčecí lhůty při zpětvzetí žaloby dle § 648 o. z. Právě tyto otázky řešil Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 23 Cdo 3245/2024, ze dne 31. 7. 2025. Podle právního názoru Nejvyššího soudu řádným uplatněním […]
Podmínky pro mimořádné vydržení podle § 1095 o. z.

Nejvyšší soud se v rozsudku sp. zn. 22 Cdo 1820/2025, ze dne 13. 8. 2025 vyjádřil k otázce, zda mimořádné vydržení ve smyslu § 1095 o. z. vyžaduje dobrou víru držitele. Podle právního názoru Nejvyššího soudu mimořádné vydržení dle ustanovení § 1095 o. z. nevyžaduje dobrou víru držitele (tj. poctivou držbu ve smyslu ustanovení § 992 o. […]
Způsobilost pasivně započítávané pohledávky k započtení

Nejvyšší soud se v rozsudku sp. zn. 26 Cdo 2846/2024, ze dne 23. 7. 2025 zabýval způsobilostí pasivně započítávané pohledávky k započtení. Podle právního názoru Nejvyššího soudu jde-li o pasivně započítávanou pohledávku, předpokladem započtení proti jiné pohledávce je splnitelnost daného dluhu (§ 1982 odst. 1 o. z. ad fine), nikoli jeho splatnost. Splnitelnost dluhu je dána okamžikem, […]
Zákon o evidenci skutečných majitelů odporuje právu Evropské unie

Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 27 Cdo 1368/2024, ze dne 25. 8. 2025 potvrdil, že zákon o evidenci skutečných majitelů („ZESM“) odporuje právu Evropské unie, a to v části, v níž umožňuje přístup do evidence široké veřejnosti. Dokud bude evidence skutečných majitelů bez dalšího přístupná komukoliv z řad široké veřejnosti (§ 14 odst. 1 písm. […]
Ústavní soud se vyjádřil k podmínkám omluvitelnosti zmeškání lhůty k podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu

Ústavní soud se v nálezu sp. zn. III.ÚS 1448/25, ze dne 17. 7. 2025 vyslovil k některým aspektům omluvitelnosti zmeškání lhůty k podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu. Hlavní právní závěry tohoto nálezu shrnula v rámci právních novinek Martina Rozhoňová. Podle právního názoru Ústavního soudu je pochybením obecných soudů, pokud při posuzování omluvitelnosti důvodu pro zmeškání lhůty k […]
Dohoda vlastníků jednotek o užívání částí domu nad rámec podílu

Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 26 Cdo 166/2025, ze dne 4. 8. 2025 řešil přípustnost dohody vlastníků jednotek o užívání částí domu nad rámec podílu. Podle právního názoru Nejvyššího soudu rozhodnutí (dohoda) vlastníků jednotek nacházejících se v domě o tom, že některou ze společných částí domu bude dočasně a za náhradu užívat jeden (či více) […]
Nepřípustnost nahrazení projevu vůle složitele podle § 161 odst. 3 o. s. ř.

Představuje § 161 odst. 3 o. s. ř. universální zákonnou klauzuli, která zmocňuje žalobce žádat po žalovaném libovolné prohlášení vůle? Lze se domáhat nahrazení projevu vůle složitele (v daném případě notáře) v případě neoprávněného zadržování věci ve smyslu § 1040 odst. 1 občanského zákoníku? Tyto otázky řešil Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 24 Cdo 2395/2023, ze […]
Důsledky opomenutí včasného poučení o koncentraci řízení

Lze zhojit opomenutí včasného poučení o koncentraci řízení a jaké následky má takové opomenutí? Co se rozumí skončením prvního jednání? Právě tyto otázky řešil Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 26 Cdo 443/2025, ze dne 24. 6. 2025. Podle právního názoru Nejvyššího soudu poučení dle § 118b odst. 1 o. s. ř. musí být soudem poskytnuto […]
Chyba v psaní ve stanovisku jímž je poskytnuto zadostiučinění formou konstatování porušení práva

Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 30 Cdo 3583/2024, ze dne 10. 6. 2025 řešil jaké právní důsledky způsobuje chyba v psaní spočívající v nesprávném uvedení data narození adresáta ve stanovisku, jímž je v rámci předběžného projednání nároku podle § 14 a násl. OdpŠk poskytnuto zadostiučinění formou konstatování porušení práva (§ 31a odst. 2 OdpŠk)? […]
Platnost nabídky na uzavření smlouvy učiněné prostřednictvím podepsaného průvodního dopisu

Jakou formu měla mít nabídka na uzavření smlouvy o koupi akcií podle § 183g odst. 1 obch. zák.? Musel být podepsán návrh smlouvy nebo stačilo, že byl podepsán průvodní dopis a text samotné navrhované smlouvy byl nepodepsanou přílohou takto podepsaného průvodního dopisu? Právě tyto otázky řešil Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 27 Cdo 851/2024, ze dne […]