Odměňování členů statutárního orgánu společenství vlastníků

Jakými ustanoveními se řídí práva a povinnosti mezi společenstvím vlastníků a členem jeho statutárního orgánu, zejména s ohledem na odměňování členů statutárního orgánu společenství vlastníků jednotek? Je výkon funkce člena statutárního orgánu není závislou prací ve smyslu § 2 zákoníku práce? lze při posuzování nároku člena statutárního orgánu společenství přiměřeně vyjít ze závěrů judikatury přijaté k […]

Zadržovací právo pronajímatele k movitým věcem podle § 2234 o. z.

Jaký je vztah mezi ustanovením § 2234 o. z. a § 1395 a násl. o. z. při uplatnění zadržovacího práva pronajímatele k movitým věcem? Právě tyto otázky řešil Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 26 Cdo 2397/2024. Podle právního názoru Nejvyššího soudu České republiky ustanovení § 2234 o. z., jakožto ustanovení speciální ve vztahu k […]

Gabriel Achour členem správní rady Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí

Gabriel Achour byl zvolen na další funkční období členem správní rady Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) (www.artn.cz). Členskou základnu ARTN tvoří osobnosti působící ve všech oblastech trhu nemovitostí, zejména v oboru developmentu, stavebnictví, architektury, financí, poradenství, práva a ve veřejné správě i na akademické půdě.

Ústavní soud: Odpovědnost státu za nadměrný hluk

Jaká je odpovědnost státu za nadměrný hluk? V jakém rozsahu se uplatní čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod? Právě tyto otázky řešil Ústavní soud v nálezu sp. zn. I.ÚS 818/24, ze dne 23. 1. 2025. Podle právního názoru Ústavního soudu má stát pozitivní závazek chránit pokojné užívání domova plynoucí z čl. 8 […]

Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) vydala expertní studii Trend Report 2025.

Trend Report je kolektivním dílem členské základny ARTN a dalších odborníků z trhu nemovitostí. Jedná se o výroční odbornou zprávu o stavu českého trhu nemovitostí, která se soustředí na aktuální trendy a perspektivy této významné hospodářské oblasti. Poprvé byla tato studie oficiálně uveřejněna v červnu 2002. Od té doby byla často citována v odborném i […]

Nejvyšší soud: Důsledky nesprávného označení napadaného rozhodnutí v žalobě na obnovu řízení

Jaký je správný postup soudu v případě nesprávného označení napadaného rozhodnutí v žalobě na obnovu řízení? Je soud oprávněn žalobu bez dalšího zamítnout jen proto, že navrhovatelka v žalobě na obnovu řízení (resp. v doplnění žaloby) jako napadené označila rozhodnutí, jež bylo rozhodnutím prvostupňovým? Právě tyto otázky řešil Nejvyšší soud České republiky v usnesení sp. zn. 33 […]

Nejvyšší soud: Převzetí záručního závazku (poskytnutí záruky za jakost díla) k plnění objektivně nemožnému

Jaké jsou právní následky převzetí záručního závazku (poskytnutí záruky za jakost díla) k plnění objektivně nemožnému? Právě tuto otázku řešil Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 295/2024, ze dne 30. 1. 2025. Podle právního názoru Nejvyššího soudu České republiky je pro posouzení odpovědnosti dodavatele ze záruky za jakost zásadní konkrétní obsah daného […]

Nejvyšší soud: Provádění přípravných prací na pozemku lze považovat za výkon práva z věcného břemene, které brání jeho promlčení

Lze považovat provádění přípravných prací na pozemku za výkon práva z věcného břemene, které brání jeho promlčení? Právě tuto otázku řešil Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 22 Cdo 1476/2024, ze dne 29. 1. 2025. Podle právního názoru Nejvyššího soudu České republiky je smysl promlčování věcných břemen nutno hledat především tam, kde oprávněný z […]

Nejvyšší soud: Dohoda o narovnání uzavřená mezi poškozeným a jedním ze solidárně zavázaných dlužníků

Jaké jsou právní následky dohody o narovnání uzavřené mezi poškozeným a jedním ze solidárně zavázaných dlužníků? V jakém rozsahu zavazuje taková dohoda ostatní solidárně zavázané dlužníky? Právě tyto otázky řešil Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 534/2024, ze dne 30. 1. 2025. Podle právního názoru Nejvyššího soudu České republiky povaha narovnání […]

Nejvyšší soud: Odstoupení od konkurenční doložky

Může se obchodní korporace dopustit zneužití práva vůči členu jejího voleného orgánu odstoupením od konkurenční doložky? Jakou roli při posuzování vzniklé situace představuje skutečnost, že člen voleného orgánu vůči obchodní korporaci nemá postavení slabší strany? Může dřívější nečinnost (vyčkávání) a následný výkon práva představovat jeho zneužití? Právě tyto otázky řešil Nejvyšší soud České republiky v rozsudku […]