Nejvyšší soud: Okamžik vzniku škody v případě, že jednatel společnosti s ručením omezeným převezme v hotovosti peníze a ty následně nevloží do pokladny společnosti
K jakému okamžiku vzniká škoda obchodní společnosti v případě, že jednatel společnosti s ručením omezeným převezme v hotovosti peníze náležející společnosti a ty následně nevloží do pokladny společnosti a neprovede o nich ani záznam v účetnictví? Právě tuto otázku řešil Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 27 Cdo 2753/2023, ze dne 21. 11. 2024. Podle právního […]
Nejvyšší soud: Uzavírání smluv jen odkazem na obchodní podmínky
Nejvyšší soud České republiky se v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2550/2024, ze dne 20. 11. 2024 vyjádřil k některým otázkám uzavírání smluv jen odkazem na obchodní podmínky. Podle právního názoru Nejvyššího soudu České republiky je smlouva dvoustranné (případně vícestranné) právní jednání, k jehož vzniku je zapotřebí dvou (či více) jednostranných navzájem adresovaných obsahově shodných právních […]
Nejvyšší soud: K podmínkám udělení souhlasu se změnou prohlášení vlastníka
Nejvyšší soud České republiky se v usnesení sp. zn. 26 Cdo 1714/2024, ze dne 28. 1. 2025, vyjádřil k podmínkám udělení souhlasu se změnou prohlášení vlastníka vyžadovaného ustanovením § 1169 odst. 2 o. z. (případně § 1169 odst. 1 větou třetí o. z.). Ustanovení § 1169 odst. 1 o. z. stanoví „základní způsob“ provedení změny prohlášení vlastníka. […]
Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo Databázi informačních povinností pro podnikatele
Ministerstvo průmyslu a obchodu aktuálně spustilo pilotní provoz tzv. Databáze informačních povinností (dále jen „DIP„), jejímž cílem má být usnadnění orientace podnikatelů v oznamovacích povinnostech, které jsou jim uloženy českými právními předpisy (a to jak zákony, tak předpisy podzákonnými). DIP je přístupná on-line a bezplatně na webové adrese https://dip.gov.cz a je součástí opatření na snižování byrokracie […]
Sloučení dvou jednotek do jednotky jediné
Za jakých podmínek je přípustné sloučení dvou jednotek do jednotky jediné a jaké je vymezení dotčených vlastníků jednotek, kteří musí dle § 1169 odst. 1 o. z. se změnou prohlášení vlastníka písemně souhlasit? Právě tyto otázky řešil Nejvyšší soud České republiky v usnesení sp. zn. 26 Cdo 2956/2024, ze dne 28. 1. 2025. Podle právního názoru […]
Není důvodu sankcionovat absenci úředního ověření podpisu na smlouvě absolutní neplatností pro narušení veřejného pořádku
Jaké jsou právní důsledky nedodržení požadavku na legalizaci podpisu stran smlouvy o převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným? Způsobuje absence úředního ověření podpisu na smlouvě absolutní neplatnost pro narušení veřejného pořádku ve smyslu § 588 o. z.? Právě tyto otázky řešil Nejvyšší soud České republiky v usnesení sp. zn. 27 Cdo 3120/2023, ze dne 8. […]
Prohlášení o pravosti podpisu postupem podle § 25a zákona o advokacii
Lze ze zákona o advokacii dovodit, že prohlášení o pravosti podpisu postupem podle § 25a zákona o advokacii smí učinit toliko osoba nestranná? Jaké jsou následky případného porušení povinností plynoucích ze zákona o advokacii či ze stavovských předpisů ze strany advokáta při prohlášení o pravosti podpisu? Právě tyto otázky řešil Nejvyšší soud České republiky v usnesení […]
Zásadní nález Ústavního soudu k podmínkám zřízení služebnosti cesty přes cizí pozemek soudem
Ústavní soud se v nálezu sp. zn. II.ÚS 3045/23, ze dne 20. 11. 2024, vyjádřil k otázce zřízení služebnosti cesty přes cizí pozemek. Stěžovatelky se v dané věci před obecnými soudy neúspěšně domáhaly zřízení věcného břemene spočívajícího ve služebnosti cesty přes cizí pozemek. Obecné soudy považovaly danou situaci (nabytí nemovité věci bez spojení s veřejnou […]
Rozložení důkazního břemene mezi zaměstnavatele a zaměstnance ve sporech o vydání bezdůvodného obohacení
Jaké je rozložení důkazního břemene mezi zaměstnavatele a zaměstnance ve sporech o vydání bezdůvodného obohacení? V jakém rozsahu se uplatní dřívější názor, že negativní tvrzení se v občanském soudním řízení zásadně neprokazují? Právě tyto otázky řešil Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1993/2024, ze dne 10. 12. 2024. Podle právního názoru Nejvyššího […]
Nejvyšší soud: Odpovědnost státu za škodu dle § 36 krizového zákona
Jaká je právní povaha mimořádných opatření podle § 69 zákona o ochraně veřejného zdraví? Může se stát zprostit své odpovědnosti za škodu dle § 36 krizového zákona tím, že posuzované mimořádné opatření označí jako opatření vydávané dle § 69 zákona o ochraně veřejného zdraví, ačkoliv tak fakticky činí ve spojení s § 9 odst. 4 […]