Způsobilost pasivně započítávané pohledávky k započtení
Nejvyšší soud se v rozsudku sp. zn. 26 Cdo 2846/2024, ze dne 23. 7. 2025 zabýval způsobilostí pasivně započítávané pohledávky k započtení. Podle právního názoru Nejvyššího soudu jde-li o pasivně započítávanou pohledávku, předpokladem započtení proti jiné pohledávce je splnitelnost daného dluhu (§ 1982 odst. 1 o. z. ad fine), nikoli jeho splatnost. Splnitelnost dluhu je dána okamžikem, […]
Zákon o evidenci skutečných majitelů odporuje právu Evropské unie
Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 27 Cdo 1368/2024, ze dne 25. 8. 2025 potvrdil, že zákon o evidenci skutečných majitelů („ZESM“) odporuje právu Evropské unie, a to v části, v níž umožňuje přístup do evidence široké veřejnosti. Dokud bude evidence skutečných majitelů bez dalšího přístupná komukoliv z řad široké veřejnosti (§ 14 odst. 1 písm. […]
Ústavní soud se vyjádřil k podmínkám omluvitelnosti zmeškání lhůty k podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu
Ústavní soud se v nálezu sp. zn. III.ÚS 1448/25, ze dne 17. 7. 2025 vyslovil k některým aspektům omluvitelnosti zmeškání lhůty k podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu. Hlavní právní závěry tohoto nálezu shrnula v rámci právních novinek Martina Rozhoňová. Podle právního názoru Ústavního soudu je pochybením obecných soudů, pokud při posuzování omluvitelnosti důvodu pro zmeškání lhůty k […]
Dohoda vlastníků jednotek o užívání částí domu nad rámec podílu
Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 26 Cdo 166/2025, ze dne 4. 8. 2025 řešil přípustnost dohody vlastníků jednotek o užívání částí domu nad rámec podílu. Podle právního názoru Nejvyššího soudu rozhodnutí (dohoda) vlastníků jednotek nacházejících se v domě o tom, že některou ze společných částí domu bude dočasně a za náhradu užívat jeden (či více) […]
Nepřípustnost nahrazení projevu vůle složitele podle § 161 odst. 3 o. s. ř.
Představuje § 161 odst. 3 o. s. ř. universální zákonnou klauzuli, která zmocňuje žalobce žádat po žalovaném libovolné prohlášení vůle? Lze se domáhat nahrazení projevu vůle složitele (v daném případě notáře) v případě neoprávněného zadržování věci ve smyslu § 1040 odst. 1 občanského zákoníku? Tyto otázky řešil Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 24 Cdo 2395/2023, ze […]
Důsledky opomenutí včasného poučení o koncentraci řízení
Lze zhojit opomenutí včasného poučení o koncentraci řízení a jaké následky má takové opomenutí? Co se rozumí skončením prvního jednání? Právě tyto otázky řešil Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 26 Cdo 443/2025, ze dne 24. 6. 2025. Podle právního názoru Nejvyššího soudu poučení dle § 118b odst. 1 o. s. ř. musí být soudem poskytnuto […]
Chyba v psaní ve stanovisku jímž je poskytnuto zadostiučinění formou konstatování porušení práva
Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 30 Cdo 3583/2024, ze dne 10. 6. 2025 řešil jaké právní důsledky způsobuje chyba v psaní spočívající v nesprávném uvedení data narození adresáta ve stanovisku, jímž je v rámci předběžného projednání nároku podle § 14 a násl. OdpŠk poskytnuto zadostiučinění formou konstatování porušení práva (§ 31a odst. 2 OdpŠk)? […]
Platnost nabídky na uzavření smlouvy učiněné prostřednictvím podepsaného průvodního dopisu
Jakou formu měla mít nabídka na uzavření smlouvy o koupi akcií podle § 183g odst. 1 obch. zák.? Musel být podepsán návrh smlouvy nebo stačilo, že byl podepsán průvodní dopis a text samotné navrhované smlouvy byl nepodepsanou přílohou takto podepsaného průvodního dopisu? Právě tyto otázky řešil Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 27 Cdo 851/2024, ze dne […]
Přiměřenost výše smluvní pokuty sjednané sazbou za každý den (či jiný sjednaný časový úsek) prodlení
Lze považovat smluvní pokutu sjednanou sazbou za každý den (či jiný sjednaný časový úsek) prodlení dlužníka se splněním povinnosti za přiměřenou, a to za situace kdy v důsledku dlouhodobého prodlení dlužníka dosáhla smluvní pokuta ve svém součtu určité výše? Je v tomto případě dán důvod pro její moderaci soudem? Jaký vliv na tuto situaci má jednání […]
Nároky obchodní korporace při porušení zákazu konkurence
Jaké jsou nároky obchodní korporace při porušení zákazu konkurence? Jaký je vzájemný vztah mezi vydáním prospěchu a náhradou škody? Co se rozumí prospěchem ve smyslu § 5 odst. 1 z. o. k. a po kom je možné se takového prospěchu domáhat? Právě tyto otázky řešil Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 27 Cdo 127/2024, ze dne […]