Nepřípustnost zpětné aplikace § 2236 o. z. na historické nájemní smlouvy podle obč. zák.
Může úpravu § 2236 odst. 1, 2 o. z. (podle kterého skutečnost, že pronajatý prostor není určen k bydlení, nemůže být na újmu nájemci) vést ke zpětnému „přehodnocení“ absolutní neplatnosti (z tohoto důvodu) nájemní smlouvy (dohody o užívání bytu) uzavřené v období před nabytím účinnosti o. z. (do 31. 12. 2013)? Dochází ke konvalidaci absolutně […]
Přechod práv a povinností z pracovněprávního vztahu odvolaného zaměstnance v případě převodu části obchodního závodu
Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 670/2024, ze dne 26. 8. 2025 řešil právní otázku, zda (popř. v jakém rozsahu) přecházejí na nabyvatele části závodu práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu zaměstnance, který byl před prodejem části závodu odvolán ze svého pracovního místa vedoucího zaměstnance v této části zařazeného a dosud nedošlo ke změně […]
Nabytí vlastnického práva k nemovité věci, která dosud není zapsána v katastru nemovitostí
Kdy dochází k převodu vlastnického práva nemovité věci, která dosud není zapsána v katastru nemovitostí (ač jinak splňuje podmínky pro její zařazení do evidence nemovitostí)? Jde o okamžik účinnosti převodní smlouvy nebo k převodu dojde až provedením zápisu vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí? Jinými slovy, převodu musí předcházet evidence převáděné nemovité věci v katastru nemovitostí? Lze v takovém […]
Nepřípustnost odvolání proti ustanovení znalce k vypracování revizního posudku
Nejvyšší soud se v usnesení sp. zn. 20 Cdo 1099/2025, ze dne 1. 9. 2025 vyjádřil k právní povaze rozhodnutí soudu o ustanovení znalce za účelem přezkumu již vypracovaného znaleckého posudku, zejména k otázce zda je proti takovému rozhodnutí přípustné odvolání. Podle právního názoru Nejvyššího soudu je rozhodnutí soudu o ustanovení znalce ve smyslu § 127 odst. 2 […]
Provedení důkazu listinou předložením účastníkům k nahlédnutí podle § 129 odst. 1 o. s. ř.
Nejvyšší soud se v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 3023/2024, ze dne 21. 8. 2025 vyslovil k podmínkám provedení důkazu listinou předložením účastníkům k nahlédnutí. Podle právního názoru Nejvyššího soudu provedení důkazu listinou předložením účastníkům k nahlédnutí podle § 129 odst. 1 o. s. ř. je možné tehdy, je-li to postačující vzhledem k charakteru předmětné listiny, vzhledem […]
Přípustnost vedlejšího účastenství dlužníka v incidenčním sporu o pravost pohledávky
Je přípustné vedlejší účastenství dlužníka na straně popírajícího věřitele v incidenčním sporu o pravost pohledávky a má dlužník zásadně právní zájem na výsledku takového sporu? Právě tuto otázku řešil Nejvyšší soud v usnesení sen. zn. 29 ICdo 151/2024, ze dne 28. 8. 2025. Podle právního názoru Nejvyššího soudu má dlužník zásadně právní zájem na výsledku incidenčního […]
Vstup poživatele služebné věci zřízením služebnosti požívacího práva do postavení pronajímatele
Vstupuje po zřízení (resp. vzniku) služebnosti požívacího práva poživatel služebné věci (u níž již existuje dřívější užívání založené vlastníkem před zřízením služebnosti požívacího práva) do postavení pronajímatele? Je uzavření smlouvy o zřízení požívacího práva (a vstup poživatele do právního postavení pronajímatele ohledně předmětné nájemní smlouvy) v rozporu s dobrými mravy (příp. představuje zneužití práva)? Právě […]
Ústavní soud: Nesprávné poučení o nepřípustnosti dovolání
Jaké jsou právní důsledky situace, kdy stěžovatelka vedena chybným poučením odvolacího soudu nepodá dovolání? Lze v takovém případě aplikovat odmítnutí stěžovatelčiny ústavní stížnosti? Právě tuto otázku řešil Ústavní soud v nálezu sp. zn. I.ÚS 2341/24, ze dne 12. 8. 2025. Podle právního názoru Ústavního soudu, pokud je stěžovatelka vedena chybným poučením odvolacího soudu a nepodá dovolání, znamenalo […]
Stavění promlčecí lhůty při uplatnění nároku v trestním řízení a pří zpětvzetí žaloby
Kdy dochází ke stavění promlčecí lhůty při uplatnění nároku v trestním řízení a jaké jsou následky ve vztahu ke stavění promlčecí lhůty při zpětvzetí žaloby dle § 648 o. z. Právě tyto otázky řešil Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 23 Cdo 3245/2024, ze dne 31. 7. 2025. Podle právního názoru Nejvyššího soudu řádným uplatněním […]
Podmínky pro mimořádné vydržení podle § 1095 o. z.
Nejvyšší soud se v rozsudku sp. zn. 22 Cdo 1820/2025, ze dne 13. 8. 2025 vyjádřil k otázce, zda mimořádné vydržení ve smyslu § 1095 o. z. vyžaduje dobrou víru držitele. Podle právního názoru Nejvyššího soudu mimořádné vydržení dle ustanovení § 1095 o. z. nevyžaduje dobrou víru držitele (tj. poctivou držbu ve smyslu ustanovení § 992 o. […]