Dnem 1. července 2024 nabývá účinnosti nový zákon o hromadném řízení
Dnem 1. července 2024 nabývá účinnosti dlouho diskutovaný zákon č. 179/2024 Sb., o hromadném občanském řízení soudním („Zákon o hromadném řízení„), který nově umožní spotřebitelům podávání hromadných žalob proti podnikatelům. V České republice možnost podávání hromadných žalob doposud neexistovala, a to přesto, že směrnice Evropské unie z listopadu 2020 (Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) […]
Nejvyšší soud: Při podstatném prodlení dlužníka záleží na věřiteli, zda od smlouvy odstoupí za podmínek pro podstatné prodlení (§ 1977 o. z.), nebo pro nepodstatné prodlení (§ 1978 a 1979 o. z.)
Jaké jsou následky marného uplynutí lhůty bez zbytečného odkladu podle § 1977 o. z.? Ztrácí věřitel možnost odstoupit od smlouvy nebo může (pokud prodlení dlužníka stále trvá) i nadále od smlouvy odstoupit za podmínek pro nepodstatné prodlení? Právě tyto otázky řešil Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 31 Cdo 3823/2023, ze dne 15. 5. […]
Nejvyšší soud: Za provázané pohledávky lze podle § 617 odst. 1 o. z. pokládat pohledávky, které jsou součástí stejného právního vztahu; není významné, zda se jedná o právo na plnění vzniklé ze smlouvy nebo o nárok na bezdůvodné obohacení
Jaké pohledávky lze považovat za tzv. provázané pohledávky ve smyslu § 617 odst. 1 o. z.? Podle § 617 odst. 1 o. z. platí, že i po uplynutí promlčecí lhůty se strana může dovolat svého práva při obraně proti právu uplatněnému druhou stranou, pokud se obě práva vztahují k téže smlouvě nebo k několika smlouvám […]
Nejvyšší soud: Již existující nárok na smluvní pokutu nezaniká z důvodu, že věřitel přestane soudně vymáhat povinnost dlužníka, která byla touto smluvní pokutou utvrzena
Zaniká nárok na smluvní pokutu z důvodu, že věřitel přestane soudně vymáhat povinnost dlužníka, která byla smluvní pokutou utvrzena? Je dán v případě výkonu práva na smluvní pokutu (v takovém případě) rozpor se zásadami poctivého obchodního styku? Lze z upuštění od soudního vymáhání utvrzené povinnosti bez dalšího usuzovat ztrátu všech funkcí sjednané smluvní pokuty? Právě tyto otázky […]
Nejvyšší soud: Neplatnost veřejné dobrovolné dražby lze z důvodu, že dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, neboť smlouva o provedení dražby byla pro sjednání některé z obligatorních náležitostí v rozporu se zákonem relativně neplatná, vyslovit pouze tehdy, pokud oprávněná osoba (navrhovatel dražby) tuto neplatnost namítla do začátku dražby; pakliže tak neučinila, nelze již z tohoto důvodu neplatnost veřejné dobrovolné dražby následně vyslovit, i kdyby smlouva o provedení dražby uvedený důvod neplatnosti vykazovala
Jaké jsou důsledky porušení ustanovení § 29 odst. 4 písm. a) zákona o veřejných dražbách ve formě zkrácení lhůty o tři dny a představuje takové porušení zjevný rozpor s veřejným pořádkem? Právě tyto otázky řešil Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 3594/2023, ze dne 29. 4. 2024. Podle právního názoru Nejvyššího soudu […]
Gabriel Achour vystoupí na diskusním setkání pořádaném Asociací pro rozvoj trhu nemovitostí
Gabriel Achour vystoupí na diskusním setkání pořádaném Asociací pro rozvoj trhu nemovitostí s názvem Aktuální problémové okruhy smluvních vztahů s architekty. Panelové diskuse se budou účastnit zástupci architektů, soukromých investorů a veřejných zadavatelů. Právní otázky bude diskutovat Martina Křižková, advokátka advokátní kanceláře Greats Advokáti s.r.o. (Alliott Global Alliance), která se dlouhodobě specializuje na problematiku investiční výstavby a […]
Nejvyšší soud: Ustanovení o materiální publicitě zápisů ve veřejném seznamu chrání nejenom takového nabyvatele práva, který své právo nabývá v důvěře v zápis ve veřejném seznamu o existenci tohoto práva, ale i takového nabyvatele práva, který své právo nabývá v důvěře v zápis ve veřejném seznamu o (ne)existenci takových právních závad, které se do veřejného seznamu zapisují
Vztahuje se ochrana dobré víry podle principu materiální publicity zápisů ve veřejném seznamu jen na existenci práva (ochrana nabyvatele práva, který své právo nabývá v důvěře v zápis ve veřejném seznamu o existenci tohoto práva) nebo chrání rovněž nabyvatele, který své právo nabývá v důvěře o neexistenci právních závad? Právě tyto otázky řešil Nejvyšší soud České […]
Nejvyšší soud: Předkupní právo vlastníka pozemku k podzemní stavbě podle § 3056 odst. 1 OZ
Nejvyšší soud České republiky posuzoval v rozsudku sp. zn. 22 Cdo 2151/2022, ze dne 17. 4. 2024 otázku, zda se předkupní právo vlastníka pozemku podle § 3056 odst. 1 OZ vztahuje i k podzemní stavbě se samostatným účelovým určením (vinný sklep). V posuzované věci bylo žalobcem tvrzeno a prokazováno, že žalobce je vlastníkem jak pozemků, pod kterými […]
Nejvyšší soud: Z možného soudního přezkumu nelze bez dalšího vyloučit nález rozhodce o náhradě nákladů rozhodčího řízení
Nejvyšší soud České republiky se v rozsudku sp. zn. 23 Cdo 2848/2022, ze dne 17. 4. 2024 vyjádřil k otázce přípustnosti soudního přezkumu nálezu rozhodce o náhradě nákladů rozhodčího řízení. Podle právního názoru Nejvyššího soudu České republiky k rozhodnutí o náhradě nákladů rozhodčího řízení dochází rozhodčím nálezem. Soudnímu přezkumu v řízení o zrušení podléhají primárně rozhodčí […]
Nejvyšší soud: Uplatnil-li žalobce v žalobě více práv (nároků) se samostatným skutkovým základem a soud je projednává ve společném řízení, nastává (může nastat) fikce uznání vůči každému z těchto práv (nároků) samostatně a také samostatně vůči nim soud posuzuje i předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání
Uplatnil-li žalobce v žalobě více práv (nároků) se samostatným skutkovým základem a soud je projednává (aniž by postupoval podle ustanovení § 112 odst. 2 o. s. ř.) ve společném řízení, může nastat fikce uznání vůči každému z těchto práv (nároků) samostatně? Posuzuje soud samostatně vůči nim i předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání? Je právo […]