Nejvyšší soud: Přímé fyzické předání směnečné listiny nabyvateli není (v situaci, kdy je směnka uložena u soudu) předpokladem pro to, aby nabyvatel mohl tuto listinu fakticky ovládat, ale nemá z hlediska účelu sledovaného v ustanovení § 1103 odst. 2 o. z. formulovaným požadavkem na předání (tradici) převáděného cenného papíru ani žádný smysl
Nejvyšší soud České republiky v usnesení sp. zn. 29 Cdo 1678/2020, ze dne 31. 5. 2022 posuzoval předpoklady převodu směnky na řad, zejména předání směnky nabyvateli. Podle názoru Nejvyšší soudu se z jednoznačné dikce ustanovení § 1103 odst. 2 o. z. podává, že vlastnické právo k cennému papíru na řad se (stejně jako podle dřívější právní […]
Nejvyšší soud: Výpovědní důvod podle § 2310 odst. 1 o. z. je nutné ve výpovědi nájmu prostoru sloužícího podnikání na dobu určitou náležitě skutkově konkretizovat. Žádné ustanovení o skončení nájmu prostoru sloužícího k podnikání výpovědí však nestanoví, že by podmínkou oprávněnosti bylo (ne)prokázání naplnění výpovědního důvodu vypovídané straně současně s výpovědí
Nejvyšší soud České republiky se v rozsudku sp. zn. 26 Cdo 3329/2021, ze dne 15. 6. 2022 zabýval otázkou, zda je nezbytné současně s výpovědí prokazovat naplnění výpovědního důvodu nájmu prostoru sloužícího podnikání na dobu určitou. Podle právního názoru Nejvyššího soudu ačkoli je výpovědní důvod podle § 2310 odst. 1 o. z. nutné ve výpovědi nájmu […]
Krajský soud v Brně k umisťování vzájemně si konkurujících stavebních záměrů na sousedních pozemcích
Krajský soud v Brně („Krajský soud„) se ve svém rozhodnutí sp. zn. 30 A 1/2020-133 ze dne 31. 1. 2022 zabýval otázkou, jak by měly stavební úřady postupovat v situaci, kdy dva sousedé požádají ve stejné době o umístění staveb na svých pozemcích, přičemž však tyto stavby jsou mezi sebou vzájemně neslučitelné z důvodu nedodržení minimálního […]
Nejvyšší soud: Poslanci či senátoři při svých projevech na schůzi komory Parlamentu či jejích orgánů nejednají (bez dalšího) jménem státu ani jinak nerealizují výkon státní moci
Nejvyšší soud České republiky se v rozsudku sp. zn. 23 Cdo 672/2021, ze dne 31. 5. 2022 zabýval otázkou, zda poslanci či senátoři při svých projevech na schůzi komory Parlamentu či jejích orgánů nejednají (bez dalšího) jménem státu ani jinak nerealizují výkon státní moci. Podle právního názoru Nejvyššího soudu poslanci či senátoři při svých projevech […]
Nejvyšší soud: Právo dovolat se neplatnosti usnesení valné hromady (podle § 428 odst. 1 z. o. k.) je jedním z práv spojených s akciemi (ve smyslu § 3 odst. 1 věty druhé zákona č. 134/2013 Sb.), které akcionář po dobu prodlení se splněním povinnosti předložit listinné akcie na majitele k vyznačení nezbytných údajů nebo k výměně za nové akcie na jméno podle § 3 odst. 1 věty první zákona č. 134/2013 Sb. není oprávněn vykonávat
Nejvyšší soud České republiky se v usnesení sp. zn. 27 Cdo 2805/2021, ze dne 21. 6. 2022 zabýval otázkou práva dovolat se neplatnosti usnesení valné hromady po dobu prodlení se splněním povinnosti předložit listinné akcie na majitele k vyznačení nezbytných údajů nebo k výměně za nové akcie na jméno podle § 3 odst. 1 věty […]
Ústavní soud: Předběžným opatřením není do práv a povinností účastníků řízení zasahováno konečným způsobem a z toho důvodu lze tato rozhodnutí podrobit ústavněprávnímu přezkumu toliko v rámci tzv. omezeného testu ústavnosti
Ústavní soud se v nálezu sp. zn. I.ÚS 3150/21, ze dne 19. 7. 2022 vyjádřil k přípustnosti a rozsahu podrobení ústavněprávnímu přezkumu předběžných opatření vydávaných obecnými soudy. Podle Ústavního soudu předběžným opatřením není do práv a povinností účastníků řízení zasahováno konečným způsobem a z toho důvodu lze tato rozhodnutí podrobit ústavněprávnímu přezkumu toliko v rámci tzv. […]
Ústavní soud: Při výkladu právního jednání je třeba dát přednost skutečné vůli účastníků smlouvy nad formálním projevem této vůle. Formalismus spočívající toliko ve výkladu smluvního textu z něj samotného bez ohledu na vůli účastníků smluvního vztahu představuje protiústavní zásah do základních práv jednotlivce, neboť právě vůle účastníků hraje při vytváření smlouvy a její interpretaci zásadní roli
Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2337/21, ze dne 19. 7. 2022 je při výkladu právního jednání nepsaným pravidlem právní předpoklad, podle něhož žádný normotvůrce (tedy ani smluvní strany) nezamýšlí dát jím tvořenému aktu absurdní nebo nerozumné důsledky. Při výkladu právního jednání je třeba dát přednost skutečné vůli účastníků smlouvy nad formálním projevem této […]
Advokátní kancelář ACHOUR & PARTNERS zastupovala významného veřejného zadavatele při vyjednávání a přípravě obsáhlé smluvní dokumentace související s kontribucemi investora do území dotčeného vyvolanou změnou územního plánu
Advokátní kancelář ACHOUR & PARTNERS zastupovala významného veřejného zadavatele při vyjednávání a přípravě obsáhlé smluvní dokumentace související s komplexním developmentem rozsáhlé rozvojové městské lokality, zejména s problematikou tzv. kontribucí (tj. plnění poskytovaného investorem do území dotčeného vyvolanou změnou územního plánu a navazující výstavbou). Hodnota transakce v oblasti finančních i nefinančních kontribucí investora dosahuje částky cca 700 milionů korun […]
Ústavní soud: K podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části podle § 101a odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, není nutné, aby napadené opatření obecné povahy ukládalo povinnost navrhovateli, ale postačí logicky konsekventní a myslitelné tvrzení, že navrhovatel jím je dotčen na svých právech
Ústavní soud v nálezu sp. zn. IV.ÚS 2431/21, ze dne 19. 7. 2022 posuzoval otázku aktivní legitimace k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy, zejména zda napadené opatření obecné povahy musí ukládat povinnost přímo navrhovateli či zda postačí tvrzení, že navrhovatel je napadeným opatřením obecné povahy dotčen na svých právech. Podle Ústavního soudu k podání […]
Nejvyšší soud: Žaloba fyzické osoby, která se domáhá morálního zadostiučinění, musí vždy znít na určitou formu tohoto zadostiučinění a musí z ní být patrné, čím konkrétně mělo být zasaženo do jejích práv. Není na posouzení žalobce, jaký text omluvy má pro žalobce satisfakční efekt
Nejvyšší soud České republiky se v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 1638/2020, ze dne 31. 5. 2022 vyjádřil k otázce formy a obsahu morálního zadostiučinění. Podle Nejvyššího soudu, i v poměrech nové právní úpravy podle občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 stále platí, že žaloba fyzické osoby, která se domáhá morálního zadostiučinění, musí vždy znít na […]