Rozložení důkazního břemene mezi zaměstnavatele a zaměstnance ve sporech o vydání bezdůvodného obohacení
Jaké je rozložení důkazního břemene mezi zaměstnavatele a zaměstnance ve sporech o vydání bezdůvodného obohacení? V jakém rozsahu se uplatní dřívější názor, že negativní tvrzení se v občanském soudním řízení zásadně neprokazují? Právě tyto otázky řešil Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1993/2024, ze dne 10. 12. 2024. Podle právního názoru Nejvyššího […]
Nejvyšší soud: Odpovědnost státu za škodu dle § 36 krizového zákona
Jaká je právní povaha mimořádných opatření podle § 69 zákona o ochraně veřejného zdraví? Může se stát zprostit své odpovědnosti za škodu dle § 36 krizového zákona tím, že posuzované mimořádné opatření označí jako opatření vydávané dle § 69 zákona o ochraně veřejného zdraví, ačkoliv tak fakticky činí ve spojení s § 9 odst. 4 […]
Právo autora na poskytnutí informací podle § 40 odst. 1 písm. c) autorského zákona se nepromlčuje
Nejvyšší soud České republiky se v rozsudku sp. zn. 23 Cdo 55/2024, ze dne 28. 11. 2024 vyjádřil k otázce promlčení práva na poskytnutí informací podle § 40 odst. 1 písm. c) autorského zákona. Podle § 40 odst. 1 písm. c) autorského zákona platí, že autor, do jehož práva bylo neoprávněně zasaženo nebo jehož právu hrozí neoprávněný […]
Ústavní soud: Právnickým osobám svědčí právo na ochranu dobré pověsti
Právnickým osobám svědčí podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 26/24 právo na ochranu dobré pověsti, v případě jejího zasažení lze požadovat přiměřené zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu. Stěžovatel se ústavní stížností domáhal zrušení usnesení Nejvyššího soudu a rozsudku Vrchního soudu v Praze. Obecné soudy vyšly ze závěrů předchozí judikatury, která se zabývala tím, […]
Vyvlastnění: Právní povaha kontraktačního bonusu a institutu mimořádného zvýšení náhrady soudem
V jakém rozsahu správní soudy přezkoumávají zákonné podmínky kontraktační (předvyvlastňovací) fáze? Pokud se vlastníkům pozemku nepodaří před správními soudy zvrátit správnost pravomocného rozhodnutí správních orgánů o vyvlastnění, lze se totožnými námitkami zabývat v řízení podle části páté o. s. ř.? Jaký je vztah mezi „kontraktačním bonusem“ a institutem mimořádného zvýšení náhrady soudem podle § 28 odst. […]
Podmínky pro podání žaloby o vyloučení společníka ze společnosti s ručením omezeným
Jaké jsou podmínky pro podání žaloby o vyloučení společníka ze společnosti s ručením omezeným soudem podle § 157 odst. 2 písm. d) z. o. k.? Má společník právo realizovat kroky, jež předcházejí podání žaloby a bez jejichž naplnění by žaloba nemohla být úspěšná (např. vyzvat společníka porušujícího své povinnosti k jejich splnění, upozornit jej na […]
Určení výše škody způsobené nerovným zacházením při poskytování mzdy
Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 2000/2024, ze dne 20. 11. 2024 stanovil principy určení výše škody způsobené nerovným zacházením při poskytování mzdy. Podle právního názoru Nejvyššího soudu České republiky se určí výše škody způsobené zaměstnanci postiženému nerovným zacházením při poskytování mzdy jako rozdíl mezi mzdou zaměstnance, kterému byla v rozporu […]
Právní povaha ztráty práv z vadného plnění podle ustanovení § 2103 o. z.
Jaká je právní povaha ztráty práv z vadného plnění podle ustanovení § 2103 o. z.? Musí být ujištění prodávajícího ve smyslu § 2013 o. z. o tom, že věc má určité vlastnosti, zejména vlastnosti kupujícím vymíněné, anebo že nemá žádné vady, součástí uzavřené kupní smlouvy? Právě tyto otázky řešil Nejvyšší soud České republiky v rozsudku […]
Obsahové náležitosti kvalifikované výzvy podle § 114b odst. 1 občanského soudního řádu
Jaké jsou obsahové náležitosti kvalifikované výzvy podle § 114b odst. 1 občanského soudního řádu? Patří k náležitostem takové kvalifikované výzvy (výslovné) odůvodnění toho, proč její vydání vyžaduje povaha věci nebo okolnosti případu? Použijí se závěry o náležitostech kvalifikované výzvy obdobně i pro vydání (odůvodnění) rozsudku pro uznání? Právě tyto otázky řešil Nejvyšší soud České republiky […]
Nejvyšší soud: Společníku, který se z příčin na vlastní straně neúčastní zasedání valné hromady, byť na ni byl řádně a včas pozván, započne běh nepravé subjektivní tříměsíční lhůty pro podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady zásadně v den, kdy se konalo zasedání (jednání) valné hromady
Od jakého okamžiku nastává počátek běhu lhůty k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady (společnosti s ručením omezeným) společníku, který se z příčin na vlastní straně neúčastnil zasedání valné hromady? Právě tuto otázku řešil Nejvyšší soud České republiky v usnesení sp. zn. 27 Cdo 2064/2023, ze dne 13. 11. 2024. Podle právního názoru Nejvyššího […]