Městský soud v Praze: Pokud byl některý z kandidátů členem zastupitelstva městské části či Zastupitelstva hlavního města Prahy již v předchozím volebním období, pak již tato skutečnost (sama o sobě) je zcela dostačující pro závěr, že daný kandidát má úzký vztah k městské části, resp. k hlavnímu městu Praze
V nedávných dnech Městský soud v Praze rozhodoval o žalobách týkajících se neplatnosti zvolení konkrétních osob (kandidátů) do zastupitelstev městských částí hlavního města Prahy či případně do Zastupitelstva hlavního města Prahy. Podstatou některých žalob bylo tvrzení navrhovatelů o údajné neplatnosti volby konkrétních osob, a to z důvodu, že daná osoba má vedle trvalého pobytu hlášeného v dané městské části […]
Nejvyšší soud: Občanský soudní řád nevylučuje možnost podat odpor (tedy vyjádřit nesouhlas s vydáním platebního rozkazu) ze strany žalovaného před řádným doručením platebního rozkazu
Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 23 Cdo 1775/2021, ze dne 29. 6. 2022 posuzoval otázku, zda lze podat odpor proti platebnímu rozkazu ze strany žalovaného ještě před rádným doručením platebního rozkazu. Podle právního názoru Nejvyššího soudu uvádí-li § 172 odst. 1 věta druhá o. s. ř. že soud v platebním rozkazu uloží žalovanému […]
Omluva za protiprávní zásah do osobnostních práv fyzické osoby může být poskytnuta pouze konkrétním žalovaným jako osobou, která do osobnostních práv neoprávněně zasáhla. Jestliže žalovaný, po němž se žalobkyně domáhala omluvy, zemře, neumožňuje povaha věci pokračovat v řízení o tomto nároku
Nejvyšší soud České republiky se v usnesení sp. zn. 25 Cdo 1328/2021, ze dne 29. 6. 2022 zabýval otázkou povahy omluvy za protiprávní zásah do osobnostních práv fyzické osoby, zejména zda jde o nezastupitelné plnění, zda uspokojení nároku lze dosáhnout pouze tak, že jej splní osobně žalovaný, a zda takový nárok zaniká smrtí žalovaného. Podle […]
Nejvyšší soud: Podmínkou pro převod směnky na řad je vedle rubopisu také její předání nabyvateli
Nejvyšší soud České republiky se v usnesení sp. zn. 20 Cdo 1415/2022, ze dne 26. 7. 2022 zabýval otázkou prokázání převodu směnky na řad v exekučním řízení, výslovně otázkou, zda v takovém případě postačí rubopis nebo zda je podmínkou pro převod směnky na řad vedle rubopisu také její předání nabyvateli. Tuto otázku Nejvyšší soud posuzoval pro […]
Nejvyšší soud: Nelze odůvodnit názor, že v tiskové verzi periodika územního samosprávného celku by mohla být uveřejněna jen část doplňující informace zastupitele a zbývající obsah by se mohl nacházet na internetové stránce daného periodika (tím méně pak jinde na internetu, například na stránce územního samosprávného celku)
Nejvyšší soud České republiky se v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 1041/2021, ze dne 29. 6. 2022 zabýval otázkou formy a rozsahu uveřejnění doplňující informace v periodickém tisku územních samosprávných celků. Podle ustanovení § 4a tiskového zákona je vydavatel periodického tisku územního samosprávného celku povinen zajistit, aby tiskovina jako celek po obsahové stránce poskytovala čtenářům vyvážené a […]
Nejvyšší soud opětovně potvrdil zákaz tzv. „retrospektivního proroctví“, tedy přístupu „generála po bitvě“
Nejvyšší soud České republiky se ve svém rozsudku sp. zn. 27 Cdo 59/2022, ze dne 30. 6. 2022 vyjádřil k otázce přípustnosti posuzování otázky, zda člen statutárního orgánu obchodní korporace jednal s péčí řádného hospodáře, podle skutečností, které se udály či vyšly najevo teprve ex post. Podle právního názoru Nejvyššího soudu vychází-li odvolací soud při posuzování […]
Nejvyšší soud: Ručení člena voleného orgánu právnické osoby podle § 159 odst. 3 ObčZ není podmíněno splatností jeho povinnosti uhradit škodu, kterou právnické osobě způsobil
Nejvyšší soud České republiky („Nejvyšší soud„) se ve svém rozhodnutí sp. zn. 27 Cdo 59/2022 ze dne 30. 6. 2022 zabýval otázkou, k jakému okamžiku vzniká ručení člena voleného orgánu právnické osoby podle § 159 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „ObčZ„), který stanoví: „Nenahradil-li člen voleného orgánu […]
Nejvyšší soud: Absolutní neplatnost právního úkonu (právního jednání) v režimu právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 nelze dodatečně zhojit ani konvalidací podle § 582 odst. 1 občanského zákoníku
Nejvyšší soud České republiky („Nejvyšší soud„) se v rozsudku sp. zn. 24 Cdo 2749/2020, ze dne 31. 5. 2022 vyjádřil k otázce, zda je možné zhojit nedostatek zákonem stanovené formy právního úkonu (v tehdejší terminologii) právním jednáním podle § 582 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění („OZ„) s účinky ex tunc (od počátku), ač takový právní […]
V případě § 85 písm. h) zákona o obcích, podle něhož zastupitelstvo rozhoduje o dohodách o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců, je nerozhodné, zda obec vystupuje jako věřitel nebo jako dlužník
Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 23 Cdo 1135/2022, ze dne 16. 6. 2022 posuzoval otázku, zda se § 85 písm. h) zákona o obcích (podle něhož zastupitelstvo rozhoduje o dohodách o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců) aplikuje na případy kdy obec vystupuje jako věřitel nebo jako dlužník. Podle názoru Nejvyššího […]
Ústavní soud: Soudy by měly přednostně volit výklad právního jednání, který zakládá jeho platnost. Na smlouvu o smlouvě budoucí nelze co do otázky určitosti klást stejné požadavky jako na samotnou realizační smlouvu
Ústavní soud České republiky („Ústavní soud„) vyhověl nálezem sp. zn. III. ÚS 129/21, ze dne 2. srpna 2022 ústavní stížnosti, neboť rozsudkem krajského soudu a usnesením Nejvyššího soudu bylo porušeno ústavně zaručené právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Stěžovatel se u okresního soudu domáhal žalobou po městě Dvůr Králové nad […]