Velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu zásadně mění dosavadní pojetí moderace smluvní pokuty
Velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu (dále jen „Nejvyšší soud“) se v rozsudku sp. zn. 31 Cdo 2273/2022 ze dne 11. 1. 2023 zcela zásadně odklonil od dosavadní rozhodovací praxe týkající se moderace smluvní pokuty, která vycházela ze závěrů soudní judikatury přijatých v dobách účinnosti obchodního zákoníku. Tyto nové závěry Nejvyššího soudu dosažené v uvedeném […]
Nejvyšší soud: Postupem podle § 36 odst. 1 katastrálního zákona lze opravovat pouze tzv. technické chyby, nikoliv věcnou nesprávnost rozhodnutí o povolení vkladu. Proti rozhodnutí, kterým se vklad povoluje, nejsou přípustné opravné prostředky. Bránit se lze až proti provedenému vkladu, a to jedině určovací žalobou podanou u civilního soudu
Nejvyšší soud České republiky posuzoval v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 1813/2021, ze dne 26. 10. 2022 právní otázku, jakým způsobem lze dosáhnout nápravy pochybení katastrálního úřadu, který provedl vklad (zástavního) práva odporujícího zákazu zcizení (zapsaného jako věcné právo), zejména zda lze použít ustanovení § 36 odst. 1 katastrálního zákona (chybné údaje v katastru nemovitostí). […]
Nejvyšší soud: Porušení zákazu zatížení nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí, který byl zřízen jako věcné právo, nezpůsobuje samo o sobě neplatnost zástavní smlouvy, jejímž uzavřením byl tento zákaz porušen
Nejvyšší soud České republiky posuzoval v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1813/2021, ze dne 26. 10. 2022 právní otázku, zda porušení zákazu zatížení nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí (pokud byl zákaz zatížení zřízen jako věcné právo), způsobuje samo o sobě neplatnost zástavní smlouvy, jejímž uzavřením byl tento zákaz porušen. Nejvyšší soud posuzoval zejména, zda […]
Pro možnost zpochybnění smlouvy o postoupení pohledávky ze strany dlužníka je nezbytné (vedle případu ujednání dlužníka a věřitele ve smyslu § 1881 odst. 1 o. z.), aby dlužník tvrdil a prokazoval, že v důsledku postoupení pohledávky nastalo zhoršení jeho právního postavení co do povinnosti plnit novému věřiteli (postupníkovi), tj. aby nastala situace předvídaná ustanovením § 1881 odst. 2 o. z. (obsah pohledávky by se jejím postoupením k tíži dlužníka změnil)
Nejvyšší soud České republiky se v usnesení sp. zn. 20 Cdo 484/2022, ze dne 12. 10. 2022 vyjádřil k otázce zkoumání platnosti smlouvy o postoupení pohledávky k námitce dlužníka. Nejvyšší soud předně konstatuje, že ve své dřívější rozhodovací praxi přijal závěr, že okolnost platnosti smlouvy o postoupení pohledávky není rozhodná z hlediska účinku splnění dluhu postupníkovi, oznámí-li […]
Nejvyšší soud: Posouzení spravedlivosti důvodu ukončení jednání o uzavření smlouvy, a tudíž poctivosti či nepoctivosti jednání, nesmí být příliš přísné. Jako spravedlivý důvod pro ukončení jednání o uzavření smlouvy by pak měla být posouzena každá racionální úvaha jednající strany, vycházející z objektivní skutečnosti, ale i z obhajitelného subjektivního přesvědčení podloženého konkrétními okolnostmi v daném místě a čase
Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 2535/2021, ze dne 12. 10. 2022 vymezil rozdíl mezi aplikací § 1728 a § 1729 o. z. pro případ možnosti vzniku povinnosti k náhradě škody mezi kontrahenty v situaci, kdy předsmluvní jednání ještě nebyla završena uzavřením smlouvy a dále stanovil vymezení pojmu spravedlivý důvod pro ukončení […]
Nejvyšší soud: Právo nájemce žádat vrácení kauce je vázáno na zánik nájmu a k vrácení kauce je povinna osoba, která je pronajímatelem v době zániku nájmu. Jestliže nájem skončil a teprve poté převedl vlastník, který je současně pronajímatelem, své vlastnické právo k předmětu nájmu na další osobu, nemá to na jeho povinnost vrátit (či jinak vypořádat) složenou kauci žádný vliv
Nejvyšší soud České republiky se v rozsudku sp. zn. 26 Cdo 1130/2022, ze dne 12. 10. 2022 vyslovil k některým aplikačním otázkám institutu jistoty (kauce) v případě nájmu pozemků. Nejvyšší soud se zabýval zejména povahou jistoty (kauce), otázkou zda pronajímateli povinnost vrátit kauci zaniká při opožděném splnění podmínek pro vrácení kauce a otázkou zda v případě, že nájem […]
Úprava § 198 odst. 1 a 3 z. o. k. je v případech zrušení společnosti s ručením omezeným pro absenci statutárního orgánu úpravou zvláštní. Tato úprava tak má aplikační přednost
Nejvyšší soud České republiky v usnesení sp. zn. 27 Cdo 2276/2022, ze dne 27. 10. 2022 posuzoval otázku, zda a v jakém rozsahu se použije právní úprava právnických osob obsažená v občanském zákoníku v poměrech společnosti s ručením omezeným, a to pro případ absence statutárního orgánu. Nejvyšší soud posuzoval zejména, zda se úprava právnických osob obsažená […]
Za právnickou osobu v občanském soudním řízení jedná především člen statutárního orgánu. Tvoří-li statutární orgán právnické osoby více osob, jedná za právnickou osobu předseda tohoto statutárního orgánu, popřípadě člen tohoto orgánu, který tím byl pověřen. Je-li předsedou nebo pověřeným členem právnická osoba, jedná vždy fyzická osoba, která je k tomu touto právnickou osobou zmocněna nebo jinak oprávněna
Nejvyšší soud České republiky se v usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1755/2022, ze dne 26. 10. 2022 vyjádřil k otázce jednání za právnickou osobu v občanském soudním řízení a shrnul základní zákonná pravidla pro takové jednání. Za právnickou osobu v občanském soudním řízení jedná především – jak vyplývá z ustanovení § 21 odst. 1 […]
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydal informační list k výkladu § 19 zákona o ochraně hospodářské soutěže
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydal informační list k výkladu § 19 zákona č. 143/2001 Sb., zákon o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), v platném znění. Podle § 19a zákona o ochraně hospodářské soutěže orgán veřejné správy nesmí při výkonu veřejné moci bez ospravedlnitelných důvodů narušit hospodářskou soutěž […]
Nejvyšší správní soud: O zadání koncese podle § 174 odst. 3 ZZVZ se jedná při splnění podmínek tohoto ustanovení bez ohledu na smluvní typ podle občasného zákoníku, pod který byla smlouva podřazena, výjimka pro pacht podle § 29 písm. h) ZZVZ se neaplikuje na smíšenou smlouvu, jež má i znaky koncese. Zákaz plnění ze smlouvy ve smyslu § 264 odst. 1 ZZVZ lze uložit i vůči smlouvě o smlouvě budoucí, pokud tato obsahuje jednoznačné podmínky budoucí smlouvy nasvědčující koncesi a závazek k jejímu uzavření
Nejvyšší správní soud České republiky („Nejvyšší správní soud„) svým rozsudkem č. j. 2 As 43/2021-92 ze dne 15. 6. 2022 zamítl kasační stížnost týkající se zejména posouzení otázky, zda smlouva o smlouvě budoucí pachtovní představuje zadání veřejné zakázky, resp. zda je smlouvou o koncesi podle § 174 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném […]