Nejvyšší soud: Lhůta stanovená v § 156 odst. 2 části věty za středníkem z. o. k. je prekluzivní a dopadá nejen na případy uvedené v § 156 odst. 1 z. o. k., nýbrž na všechny případy, v nichž společnost s ručením omezeným z jakéhokoli důvodu (popř. bez uvedení důvodu) odmítla poskytnout společníkovi požadované informace (doklady)
Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 27 Cdo 1385/2022, ze dne 22. 11. 2022 určil povahu lhůty podle § 156 odst. 2 část věty za středníkem z. o. k. k uplatnění práva společníka s ručením omezeným, aby soud rozhodl o tom, zda je společnost s ručením omezeným povinna poskytnout informaci ve smyslu § 155 z. o. k. […]
Člen voleného orgánu informační povinnost podle § 55 odst. 1 z. o. k. nesplní, nesdělí-li příslušnému orgánu smluvní podmínky, které tento orgán nemohl na základě obdržených informací ve smlouvě, kterou člen voleného orgánu s obchodní korporací (skutečně) uzavřel, očekávat. To se může týkat například excesivních smluvních ujednání, která neodpovídají členem voleného orgánu deklarovanému účelu smlouvy
Nejvyšší soud České republiky posuzoval v rozsudku sp. zn. 27 Cdo 2699/2021, ze dne 7. 12. 2022 meze informační povinnosti podle § 55 odst. 1 z. o. k. Podle Nejvyššího soudu České republiky výjimka z obecné právní úpravy zakazující jednat ve střetu zájmů (§ 437 o. z.) je ve vztahu k uzavírání smluv mezi členem […]
Ustanovení § 1139 odst. 2 o. z. nedává možnost, aby rovnodílný spoluvlastník žádal zrušení „rozhodnutí“ druhého rovnodílného spoluvlastníka. Jestliže takové „rozhodnutí“ vyvolá neshodu o další správě (užívání) věci, pak lze tento spor řešit žalobou na úpravu právních poměrů spoluvlastníků; jde-li o spor o užívání věci, půjde o žalobu na úpravu tohoto užívání
Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 22 Cdo 1014/2022, ze dne 22. 11. 2022 definoval povahu „rozhodnutí“ rovnodílného spoluvlastníka (spoluvlastníka, kterému náleží ideální polovina věci) a vztah takového projevu vůle k rozhodnutím ve smyslu § 1139 o. z. Podle názoru Nejvyššího soudu České republiky je rozhodnutím ve smyslu § 1139 o. z. jen rozhodnutí […]
Odvolací senát Vrchního soudu v Praze zrušil usnesení Městského soudu v Praze, kterým soud prvního stupně schválil reorganizační plán předložený dlužníkem Arca Investments v reštruktualizácii, a.s. z důvodu nezákonné diskriminace části věřitelů, kteří byli i přes jejich námitky zařazeni do skupiny věřitelů s nižším poměrem uspokojení
Odvolací senát Vrchního soudu v Praze dne 20. 2. 2023 rozhodl o odvoláních proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 2022, č. j. MSPH 98 INS 723/2021-B-639, kterým soud I. stupně schválil reorganizační plán předložený dlužníkem Arca Investments v reštruktualizácii, a.s., tak, že napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu […]
Nejvyšší soud: Zákaz změny k horšímu se přiměřeně uplatňuje i v civilním řízení, což plyne z prvorepublikové judikatury Nejvyššího soudu, stejně jako ze starší i novější české odborné literatury
Senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ve složení Mgr. Michal Králík, Ph.D., JUDr. Spáčil Jiří, CSc., a Mgr. David Havlík rozsudkem ze dne 26. 1. 2023, č. j. 22 Cdo 2258/2021-460, upozornil na povinnost odvolacího soudu dodržovat zásadu zákazu reformationis in peius, tedy že např. řízení o vypořádání společného jmění manželů u odvolacího soudu nemůže skončit […]
Nejvyšší správní soud zčásti zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2022, č. j. 14 A 101/2021 – 248 ve věci tzv. klimatické žaloby
Nejvyšší správní soud zčásti zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2022, č. j. 14 A 101/2021 – 248. Tímto rozsudkem Městský soud v Praze částečně vyhověl tzv. klimatické žalobě, kterou podaly zapsaný spolek Klimatická žaloba ČR, Obec Svatý Jan pod Skalou, Česká společnost ornitologická – Jihomoravská pobočka a čtyři fyzické osoby, a […]
I v případě rozhodčí doložky uzavřené mezi tuzemskými subjekty, které si zvolí místo řízení v zahraničí, bude nález vydaný v případném rozhodčím řízení zahraničním rozhodčím nálezem
Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 23 Cdo 2552/2022, ze dne 29. 9. 2022 posuzoval rozlišení mezi tuzemským a zahraničním rozhodčím nálezem. Podle Nejvyššího soudu České republiky, pro určení, zda se jedná o zahraniční rozhodčí nález nebo nález tuzemský, je podle zákona o rozhodčím řízení rozhodné místo jeho vydání, které je nutné ztotožnit […]
Nejvyšší soud: Domnívají-li se strany dohody o narovnání, že jsou z narovnávaných (sporných či pochybných) práv oprávněny či zavázány, ačkoli tomu tak ve skutečnosti není (protože jedna anebo dokonce obě z nich nejsou účastníky narovnávaného právního vztahu), nemá tato skutečnost (sama o sobě) žádný vliv na platnost dohody o narovnání
Nejvyšší soud České republiky se v rozsudku sp. zn. 27 Cdo 305/2022, ze dne 10. 11. 2022 vyjádřil k platnosti dohody o narovnání mezi osobami, které nebyly oprávněny či zavázány. Podle názoru Nejvyššího soudu České republiky, domnívají-li se strany dohody o narovnání, že jsou z narovnávaných (sporných či pochybných) práv oprávněny či zavázány, ačkoli tomu tak ve […]
Nejvyšší soud: Rozsah a limity možnosti smluvního vyloučení zákonných důvodů odstoupení od smlouvy
Nejvyšší soud České republiky se v rozsudku sp. zn. 23 Cdo 2541/2021, ze dne 3. 11. 2022 vyjádřil k otázce rozsahu a limitů možnosti smluvního vyloučení zákonných důvodů odstoupení. Podle názoru Nejvyššího soudu České republiky se účastníci soukromoprávních vztahů mohou smluvně odchýlit od důvodů odstoupení od smlouvy uvedených v § 1977, 1978 a 2002 o. z., či […]
Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 822/2022, ze dne 21. 10. 2022 opětovně prezentoval výklad pojmu zneužití práva
Podle právního názoru Nejvyššího soudu v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 822/2022, ze dne 21. 10. 2022 je zneužitím práva výkon práva v rozporu s jeho účelem, kdy je právo vykonáno, ačkoliv nositel tohoto práva nemá žádný skutečný nebo jen nepatrný zájem na jeho výkonu, resp. se projevující jako rozpor mezi užitkem oprávněného, k němuž […]