V aktuálním příspěvku v rámci sekce Focus jsme se věnovali problematice vlivu přijatého vnitřního jednatelského omezení ve stanovách akciové společnosti na již uzavřené smlouvy o smlouvě budoucí kupní.
V praxi statutárních orgánů některých akciových společností zřizovaných městy vyvstává v poslední době právní otázka dopadů aktuálně přijatých změn stanov omezujících jednatelské oprávnění členů představenstva na již uzavřené smlouvy o smlouvě budoucí kupní, resp. na proces následného uzavření vlastní realizační kupní smlouvy. Jinými slovy vzniká otázka, jaký dopad má změna stanov, která nově zavádí vnitřní omezení jednatelského oprávnění spočívající v nezbytnosti získání předchozího souhlasu valné hromady s uzavřením realizační kupní smlouvy, na dříve uzavřené smlouvy o smlouvě budoucí kupní.
Výsledkem je praktický problém, kdy společnost je (sice) stále vázána smluvní povinností uzavřít realizační kupní smlouvu, avšak její představenstvo k tomu není (na základě změny stanov) oprávněno bez předchozího souhlasu valné hromady. Tato kolize mezi dřívější (platnou a vymahatelnou) smluvní povinností a pozdější změnou stanov vyvolává řadu praktických právních otázek, a to od otázky platnosti právních jednání až po odpovědnost členů orgánů společnosti a rizika ze strany smluvního partnera (investora).
Příspěvek vydáváme rovněž jako samostatnou publikaci.
