Dnem 1. července 2024 nabývá účinnosti dlouho diskutovaný zákon č. 179/2024 Sb., o hromadném občanském řízení soudním („Zákon o hromadném řízení„), který nově umožní spotřebitelům podávání hromadných žalob proti podnikatelům.
V České republice možnost podávání hromadných žalob doposud neexistovala, a to přesto, že směrnice Evropské unie z listopadu 2020 (Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES) takovou možnost po členských státech vyžaduje. Přijetím Zákona o hromadném řízení je tedy na tuto směrnici reagováno; současně je od této právní úpravy očekáváno, že napomůže efektivnímu uplatňování a vymáhání práv spotřebitelů (jelikož jednotliví spotřebitelé mnohdy nemusejí mít zájem na uplatňování svých práv proti ekonomicky silnějšímu podnikateli, a to mimo jiné s ohledem na administrativní náročnost, a zejména náklady takového postupu) a rovněž odbřemenění soudů (jelikož namísto vedení většího množství řízení za každého jednotlivého spotřebitele bude nyní možné vést i jen jediné hromadné řízení).
Zákon o hromadném řízení tedy upravuje podmínky, za kterých lze v jednom občanském soudním řízení projednat a rozhodnout spory týkající se práv nebo oprávněných zájmů více osob; subsidiárně se vedle Zákona o hromadném řízení aplikuje občanský soudní řád.
Spotřebitelem, který je oprávněn uplatnit své nároky v rámci hromadného řízení, je nejen spotřebitel jako takový, ale rovněž i tzv. mikropodnik, tedy podnikatel, který zaměstnává méně než 10 osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahují 50.000.000 Kč (i ten je pro účely Zákona o hromadném řízení považován za spotřebitele). K vedení hromadného řízení je potom v prvním stupni věcně a místně příslušný Městský soud v Praze.
Samotné hromadné řízení bude probíhat tak, že proti sobě budou, jako obvykle, vystupovat žalobce a žalovaný. Zatímco však žalovaným bude žalovaný podnikatel, žalobcem může být pouze právnická osoba, která je zapsána do seznamu oprávněných osob podle zákona o ochraně spotřebitele (tj. nezisková organizace splňující podmínky § 25 zákona o ochraně spotřebitele) a která sdružuje a zastupuje celou příslušnou skupinu, tj. spotřebitele, kteří se jí se svým nárokem přihlásí (s tím, že spotřebitel se tedy k účasti na příslušné skupině, tj. k hromadnému řízení, přihlásí podáním přihlášky splňující náležitosti podle Zákona o hromadném řízení). Podání hromadné žaloby je přípustné, mimo jiné, pouze tehdy, má-li příslušná skupina alespoň deset přihlášených členů (spotřebitelů).
Žalobce (tj. oprávněná osoba podle zákona o ochraně spotřebitele) musí být v rámci hromadného řízení povinně zastoupen advokátem. Samotní jednotliví členové skupiny (spotřebitelé) potom mají postavení tzv. zúčastněného člena skupiny, nejsou tedy sami účastníky hromadného řízení a jednotlivě disponují pouze vybranými procesními právy (např. právem nahlížet do soudního spisu, vyjádřit se k průběhu hromadného řízení či k podanému odvolání apod.).
Pro úplnost je také třeba dodat, že v rámci jedné věci může být vedeno i více různých hromadných řízení; stejně tak není vyloučeno ani to, aby vedle hromadných řízení probíhala i řízení individuální (tj. pokud se určitý spotřebitel rozhodne, že svůj nárok v rámci hromadného řízení neuplatní, může jej přesto uplatňovat samostatně).
Co se potom týče nákladů hromadného řízení, lze právo na náhradu nákladů hromadného řízení přiznat a povinnost k náhradě nákladů hromadného řízení uložit jen účastníkovi hromadného řízení (tj. žalobci či žalovanému) nebo státu (s tím, že zúčastněnému členu skupiny, tj. spotřebiteli, lze uložit náhradu těch nákladů, které způsobil svým zaviněním). U hromadné žaloby, která směřuje k uložení povinnosti něco konat, může žalobce rovněž navrhnout, aby mu byla vůči žalovanému přiznána peněžitá odměna v procentuální části z přisouzeného plnění, a to až do výše 16 % (nebo do výše 2.500.000 Kč, je-li stanovena paušálně); právo zúčastněných členů skupiny (tj. přihlášených spotřebitelů) z přisouzeného plnění se potom v odpovídající hodnotě sníží.
V souvislosti s přijetím Zákona o hromadném řízení se rovněž zřídí nový veřejný seznam, tzv. registr hromadných řízení, ve kterém budou evidovány informace o hromadných řízeních, u nichž soud shledá jejich přípustnost (tj. možnost dalšího projednání), a ve kterém budou zveřejňovány vybrané dokumenty podle Zákona o hromadném řízení.
Výklad Zákona o hromadném řízení, stejně jako jeho funkčnost a využitelnost, budou v navazujících měsících a letech nepochybně podrobeny nejen odborné diskuzi, ale i testování v soudní praxi; podle veřejně dostupných zdrojů se však spíše nepředpokládá podávání velkého množství hromadných žalob, ale maximálně cca deset hromadných žalob ročně (s tím, že i v dalších členských státech Evropské unie jsou podle všeho podávány toliko jednotky hromadných žalob za rok).