Transakční praxe: Města a architekti (složité hledání smluvních standardů)
Jaké jsou aktuální problémové okruhy smluv o dílo uzavíraných mezi veřejnými zadavateli na straně jedné a architekty na straně druhé? Z čeho pramení aktuální problémy? Právě těmito otázkami jsme se zabývali v příspěvku „Transakční praxe: Města a architekti (složité hledání smluvních standardů)“ v rámci sekce FOCUS, který vydáváme nyní rovněž jako samostatnou publikaci.
Transakční praxe: Architekt versus město 1 (Garance dodržení plánovaných investičních nákladů stavby)
Dává v dnešní době (jakoukoli) logiku požadovat ve smlouvách o dílo mezi městy (jako zadavateli) a architekty garanci dodržení plánovaných investičních nákladů stavby? Lze najít rozumný kompromis, aby požadavky na dodržení plánovaných investičních nákladů stavby byly (v nějakém rozsahu) ve smlouvě o dílo zachovány, avšak v míře, která představuje pro architekty rozumné riziko, které lze […]
Právo Evropské unie: Budoucí prodej pozemků ve vlastnictví měst za pevnou cenu z pohledu nedovolené veřejné podpory
Je přípustné, aby kupní cena pozemků prodávaných městem či jinou veřejnou institucí byla určena ke dni uzavření smlouvy o budoucí kupní smlouvě jako cena pevná, která nezohledňuje možný budoucí nárůst ceny v důsledku projektové přípravy ze strany investora? Jaké jsou z pohledu práva Evropské unie dopady situace, kdy ke dni uzavření kupní smlouvy investor nabývá […]
Transakční praxe: Omezení zcizení nemovitých věcí ve vlastnictví investorů ze strany měst a obcí
Z jakého důvodu se města či obce snaží prosazovat omezení zcizení nemovitých věcí ve vlastnictví investorů na třetí osoby, případně zcela vyloučit zcizení? Jakou roli představuje osoba investora a jeho budoucí stavební záměr v území? Je požadavek na omezení zcizení ospravedlnitelný? Jaké právní nástroje používají města a obce k omezení zcizení vlastnického práva investorů na třetí osoby? Jaké je kompromisní […]
Podpis změnového listu neoprávněným zaměstnancem objednatele
Jedním z častých problémů ve výstavbě bývá překročení zákonného zástupčího oprávnění, kdy určité dokumenty (např. změnové listy) v rámci smluvního procesu založeného konkrétní smlouvou, nejčastěji smlouvou o dílo či výstavbě, za některou ze stran podepíše jiná osoba, než je člen jejího statutárního orgánu. Velmi typickým příkladem je podpis změnového listu za objednatele osobou, která není ani statutárním orgánem objednatele, ani […]
Význam a závaznost judikatury v českém právním řádu
Jednou z nejvíce frekventovaných otázek v praxi je otázka významu judikatury (ustálené rozhodovací praxe) v českém právním řádu, otázka její závaznosti a význam právní argumentace odkazem na existující soudní rozhodnutí. Evropský soud pro lidská práva rozlišuje právo ve formálním a materiálním smyslu. Zatímco právo ve formálním smyslu je pouze to, co je jako právo označeno (v českém právním řádu zejména zákon), […]
Zajištění závazků: Zajištění ve formě finanční záruky a použití v transakční praxi
Zajištění ve formě (bankovní či nebankovní) finanční záruky je často vyžadováno zejména ve vztazích mezi obchodními korporacemi, v bankovním financování při zajištění dluhu společností ze skupiny či v mezinárodním obchodu namísto „obyčejného“ ručení (kterému se částečně podobá). Finanční záruka (resp. bankovní záruka) je dále používána např. v případě veřejných dražeb a veřejných zakázek, kdy podle zákona požadovaná jistota po účastníkovi zadávacího řízení či po účastníkovi dražby […]
Tzv. jiný důležitý zájem při nakládání s majetkem hlavního města Prahy
Mnoho transakcí uzavíraných hlavním městem Prahou (ale i ostatními městy a obcemi) řeší velmi složité právní vztahy, kde je nezbytné poměřovat různé zájmy a kdy je nezbytné činit zásadní kompromisy. Ne vždy je možné přesně určit, které řešení je v danou chvíli nejvýhodnější. Výhodnost řešení se navíc často mění v čase. Určité řešení, které je momentálně výhodné, […]
Podzemní stavby se samostatným účelovým určením
Podzemní stavby se samostatným účelovým určením jsou specifickým druhem nemovitých věcí, které mají důležitou roli zejména v oblasti budování dopravní infrastruktury. Jaká zákonná kritéria musí naplňovat tzv. „podzemní stavba se samostatným účelovým určením“ a jaký je rozdíl mezi „podzemní stavbou“ a „podzemní stavbou se samostatným účelovým určením“? Musí být celá podzemní stavba se samostatným účelovým určením […]
Porušení práv autora architektonického díla v souvislosti s hospodářským užitím architektonických děl
Investoři se často mylně domnívají, že po nabytí vlastnické práva k projektové dokumentaci jsou oprávněni v projektové dokumentaci dělat libovolné změny a užívat ji jako podklad k provedení stavby bez vědomí či souhlasu autora. Do práv autora architektonického díla zasáhne ten, kdo svým jednáním neoprávněně poruší nebo ohrozí osobnostní nebo majetkové právo autora architektonického díla. Jako možné způsoby […]