Je splněna povinnost péče řádného hospodáře v případě, že člen představenstva akciové společnosti deleguje činnost spadající do působnosti představenstva na jím ovládanou společnost a takto delegovanou činnost pak za úplatu osobně vykonává sám? Jaký vliv má skutečnost, že provize a odměny za outsourcované služby odpovídaly obvyklé výši a přinesly akciové společnosti ekonomický prospěch? Právě tyto otázky řešil Nejvyšší soud v rozsudku spis. zn. 27 Cdo 3331/2025.
Podle právního názoru Nejvyššího soudu: „Za situace, kdy členové představenstva delegují výkon činností spadajících do jejich působnosti na (jimi ovládané) třetí osoby za úplatu, a následně tyto činnosti pro třetí osoby fakticky osobně vykonávají, nelze jejich jednání považovat za jsoucí v souladu s požadavkem péče řádného hospodáře“. Nejvyšší soud dále uvádí, že není podstatné, že provize a odměny za outsourcované služby odpovídaly obvyklé výši a přinesly akciové společnosti ekonomický prospěch.
Nejvyšší soud přitom nerozporuje problémem outsourcing (představenstvo může delegovat činnosti, na které nemá kapacitu nebo odbornost). Problematický je stav, kdy člen statutárního orgánu, který má pro akciovou společnost vykonávat činnost z titulu své funkce, tuto práci fakticky fakturuje přes svou vlastní společnost, byť danou (outsourcovanou) práci pro akciovou společnost následně osobně vykonával. Tím dochází k neoprávněnému odčerpávání finančních prostředků a obcházení pravidel o střetu zájmů i výkonu funkce.
