Nejvyšší soud se v usnesení sp. zn. 23 Cdo 1467/2026, ze dne 25. 8. 2026 zabýval otázkou místní příslušnosti soudu při zásahu do pověsti právnické osoby na internetu.
Podle právního názoru Nejvyššího soudu závěry rozhodovací praxe Nejvyššího soudu k zásahům do cti, vážnosti a důstojnosti člověka provedeným na dálku (distanční formou), podle nichž dostatečnou míru objektivizace místa, kde nastala skutečnost zakládající právo na náhradu újmy ve smyslu § 87 písm. b) o. s. ř., může přinést místo bydliště poškozeného, místo jeho přechodného, leč dostatečně dlouhodobého pobytu, či místo jeho zaměstnání (centrum zájmů poškozeného), je možno přiměřeně aplikovat i v řízeních týkajících se zásahu do pověsti právnických osob. Byť právnická osoba sama na rozdíl od lidí subjektivně neprožívá negativní pocity v důsledku zásahu do její pověsti, přesto i ona vstupuje do společenských vztahů, v nichž může být poškozena a může jí vznikat nemajetková újma.
Největší množství společenských vztahů, do nichž právnická osoba vstupuje či které se jí týkají, se logicky odehrává zásadně v místě skutečného sídla právnické osoby (§ 137 odst. 1 o. z.); rovněž lze předpokládat, že v místě takového sídla bude vyšší dostupnost důkazních prostředků sloužících k prokázání vzniku újmy. Ve sporu o odčinění nemajetkové újmy způsobené neoprávněným zásahem do pověsti právnické osoby uveřejněním znevažující informace na internetu je proto podle § 87 písm. b) o. s. ř. místně příslušným i soud, v jehož obvodu má žalobce v době takového zásahu své skutečné sídlo. Podle konkrétních okolností věci může být takovým místem zakládajícím místní příslušnost i jiné místo, v němž poškozená právnická osoba vykonává svoji faktickou činnost (a vstupuje zde tak do společenských vztahů) a k němuž se vztahují konkrétní dopady škodního jednání na její pověst, kupříkladu místo dotčené organizační složky jejího závodu.
