Nejvyšší soud se v rozsudku sp. zn. 27 Cdo 1076/2025, ze dne 24. 6. 2026 vyjádřil k otázce, zda zrušení závislé smlouvy nastane i v případě, že hlavní závazek z takové závislé smlouvy byl již splněn. Nejvyšší soud se rovněž vyjádřil k otázce, zda si smluvní strany mohou režim vzájemné závislosti smluv sjednat i pro smlouvy, které z objektivního hlediska závislými nejsou (ve smyslu zákonného vymezení závislých smluv). Hlavní právní závěry tohoto rozsudku shrnula v rámci právních novinek ….
Podle právního názoru Nejvyššího soudu nedohodnou-li se smluvní strany jinak, zánik závazku z jedné ze závislých smluv bez uspokojení věřitele zrušuje podle § 1727 věty poslední o. z. ostatní závislé smlouvy s obdobnými právními účinky. Tomuto následku bez dalšího nebrání ani skutečnost, že hlavní závazek z některé z ostatních závislých smluv byl již splněn.
S ohledem na dispozitivitu právních norem soukromého práva si smluvní strany mohou stejný či velmi obdobný režim sjednat i pro smlouvy, které z objektivního hlediska závislými smlouvami nejsou.
