Nejvyšší soud se v rozsudku sp. zn. 26 Cdo 3215/2025, ze dne 10. 6. 2026 vyjádřil k povinnosti společenství vlastníků obstarat opravy společných částí domu.
Podle právního názoru Nejvyššího soudu Informuje-li vlastník jednotky společenství vlastníků o vadě společných částí domu, je na společenství (jeho statutárním orgánu), aby v přiměřené lhůtě tuto informaci prověřilo, seznámilo s ní vlastníky jednotek a umožnilo jim rozhodnout o případné opravě či dalším postupu, ať již hlasováním na svolaném shromáždění, nebo mimo něj (per rollam). Neučiní-li společenství, ačkoli ví o existenci vady společných částí domu a o tom, že v jejím důsledku vzniká nebo může vzniknout škoda, kroky potřebné k tomu, aby vlastníci mohli o opravě rozhodnout, zejména nesvolá-li shromáždění nebo nezařadí-li hlasování o vadě na jeho program, představuje to porušení povinnosti při správě domu samo o sobě (bez dalšího). Dodrží-li společenství uvedený postup a vlastníci navrženou opravu neschválí, neporuší tím společenství povinnost vztahující se k postupu potřebnému pro rozhodnutí o opravě (§ 1207 o. z.).
Automaticky to ale neznamená, že pokud shromáždění vlastníků navrženou opravu neschválí, nelze společenství vlastníků vytýkat, že porušilo povinnost obstarat opravy společných částí domu (§ 1189 o. z.). Jestliže se společenství vlastníků dozví o existenci vady společných částí domu (např. střechy, stoupaček) a o tom, že v důsledku vady vzniká nebo může vzniknout škoda na jednotce nebo na společných částech domu, má doloženo, že jde o vadu, k jejíž opravě je povinno, a že oprava je nutná k tomu, aby se škodě zabránilo, a přes tyto informace ji odmítne provést nebo ji neprovede včas, zpravidla tím uvedenou povinnost poruší.
Frekvence konání shromáždění jednou ročně upravená v § 1207 odst. 1 o. z. je pouze minimální; potřeba častějšího svolání se odvíjí od závažnosti záležitostí, které mají být projednány. Pro posouzení, zda společenství porušilo zákonnou povinnost, není významné, zda dotčený vlastník brojil proti výsledkům shromáždění.
