Nejvyšší soud: Žaloba fyzické osoby, která se domáhá morálního zadostiučinění, musí vždy znít na určitou formu tohoto zadostiučinění a musí z ní být patrné, čím konkrétně mělo být zasaženo do jejích práv. Není na posouzení žalobce, jaký text omluvy má pro žalobce satisfakční efekt
Nejvyšší soud České republiky se v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 1638/2020, ze dne 31. 5. 2022 vyjádřil k otázce formy a obsahu morálního zadostiučinění. Podle Nejvyššího soudu, i v poměrech nové právní úpravy podle občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 stále platí, že žaloba fyzické osoby, která se domáhá morálního zadostiučinění, musí vždy znít na […]
Nejvyšší soud: Smlouva o smlouvě budoucí kupní týkající se převodu nemovité věci nemusí mít podle nynější právní úpravy písemnou formu.
Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 72/2021, ze dne 27. 5. 2022 potvrdil, že smlouva s smlouvě budoucí kupní týkající se převodu nemovité věci podle nynější právní úpravy nemusí mít písemnou formu, neboť v občanskoprávních poměrech nemůžou být jejich účastníci pod sankcí (absolutní) neplatnosti nuceni jednat ve formě (nemají povinnost), kterou jim […]
Nejvyšší soud: Soudy jsou povinny při reálném dělení nemovité věci v rámci řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví zkoumat funkčnost rozdělených samostatných věcí
Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 22 Cdo 1016/2021, ze dne 27. 4. 2022 opětovně zdůraznil, že soudy jsou povinny při reálném dělení nemovité věci v rámci řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví zkoumat funkčnost rozdělených samostatných věcí. Podle Nejvyššího soudu při reálném dělení nemovité věci v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví zásadně […]
Nejvyšší soud: Povinnost vydat plnění nabyté bez právního důvodu stíhá původního adresáta plnění, nikoliv osobu, která má předmět plnění aktuálně ve svém držení (neboť povinnost vydat přijatý prospěch na ni nepřechází)
Nejvyšší soud České republiky („Nejvyšší soud„) se v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 706/2022, ze dne 17. 5. 2022 vyjádřil k otázce, kdo je pasivně věcně legitimován k vydání bezdůvodného obohacení, pokud je na bankovní účet přesunuta bez právního důvodu určitá finanční částka, která je následně rovněž bez právního důvodu z tohoto účtu přesunuta na bankovní účet třetí osoby. […]
Nejvyšší soud: Odpovědnost za škodu na nemovité věci podle § 2926 o. z. je objektivní odpovědností (bez ohledu na zavinění) a provádění či zajištění prací musí mít charakter tzv. provozní činnosti
Nejvyšší soud České republiky se v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 233/2022, ze dne 24. 5. 2022 zabýval povahou zvláštní odpovědnosti za škodu na nemovité věci ve smyslu § 2926 o. z., podle kterého kdo, byť oprávněně provádí nebo zajišťuje práce, jimiž se jinému působí škoda na nemovité věci, nebo jimiž se držba nemovité věci […]
Nejvyšší soud: Cena opravy vyčíslená nad třetinové převýšení obvyklé ceny věci před poškozením představuje zpravidla překážku pro náhradu škody uvedením do předešlého stavu, tzv. hospodářskou nemožnost tohoto způsobu plnění
Nejvyšší soud České republiky se v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 2651/2021, ze dne 16. 5. 2022 vyjádřil k otázce ekonomických limitů náhrady škody na věci formou uvedení věci do předešlého stavu. Podle Nejvyššího soudu, otázka výše škody na věci, jde-li o poškození natolik rozsáhlé, že cena opravy přesahuje hodnotu věci před poškozením (tzv. totální škoda), byla […]
Ústavní soud: Podle právního názoru Ústavního soudu není obecnému soudu zapovězeno odchýlit se od závěrů předchozích instancí, takový postup však vyžaduje, aby účastníci řízení byli seznámeni s možným odlišným hmotněprávním posouzením
Ústavní soud se ve svém nálezu sp. zn. II.ÚS 3257/21, ze dne 13. 6. 2022 vyjádřil k možnosti soudů odchýlit se od závěrů předchozích instancí. Podle právního názoru Ústavního soudu není obecnému soudu zapovězeno odchýlit se od závěrů předchozích instancí, takový postup však vyžaduje, aby účastníci řízení byli seznámeni s možným odlišným hmotněprávním posouzením, a byla […]
Nejvyšší správní soud: Za zastavěnou plochu (pro účely výpočtu koeficientu zastavěnosti pozemku, popř. podobného regulativu v rámci územního plánování) je třeba považovat plochu pod půdorysem jakékoli stavby ve smyslu Stavebního zákona (nehledě na to, zdali má podlaží nebo ne)
Nejvyšší správní soud České republiky („Nejvyšší správní soud„) se v rozsudku č. j. 6 As 288/2021-41, ze dne 1. 4. 2022 zabýval otázkou, zda lze i plochu terasy rekreační chaty započíst do zastavěné plochy (s čímž je spojena otázka překročení koeficientu zastavěnosti podle příslušného územního plánu). Stavební úřad dodatečně povolil stavbu rekreační chaty. Při posouzení, zdali stavba splňuje limity […]
Existence smluvního závazku mandatáře postupovat při zařizování záležitosti mandanta s odbornou péčí nemohla vyloučit aplikaci zakotvující prevenční povinnost v obchodních závazkových vztazích, v takových případech, v nichž pochybení mandatáře bylo (muselo být) mandantovi zjevné
Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 23 Cdo 1061/2021, ze dne 12. 4. 2022 řešil vztah mezi limity odborné péče mandatáře a prevenční povinností. Podle názoru Nejvyššího soudu obecný požadavek, aby mandant podroboval správnost výstupů z činnosti mandatáře při zařizování sjednané obchodní záležitosti kontrolní činnosti, se neslučuje se smyslem a účelem mandátní smlouvy. […]
Nejvyšší soud: V případě neoprávněného vyloučení uchazeče o veřejnou zakázku ze zadávacího řízení může být zadavatel odpovědný za újmu vzniklou uchazeči v podobě ušlého zisku
Nejvyšší soud České republiky („Nejvyšší soud„) se v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 1417/2020, ze dne 21. 4. 2022 věnoval případu, kdy se žalobkyně (uchazečka o veřejnou zakázku) domáhala zaplacení částky ve výši 21 675 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody (ve formě ušlého zisku) za neoprávněné vyloučení ze zadávacího řízení. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně žalovaná vyhlásila nadlimitní […]