Zrušení štítu EU-USA
Soudní dvůr Evropské unie svým rozsudkem ze dne 16. července ve věci C-311/18 zrušil tzv. štít na ochranu soukromí jako nástroj umožňující transatlantický tok osobních dat. Řízení před Soudním dvorem Evropské unie bylo zahájeno stížností rakouského státního příslušníka proti předávání osobních údajů uživatelů sociální sítě Facebook, kteří mají bydliště na území Evropské unie společností Facebook […]
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace
Nejvyšší soud České republiky se v rozsudku sp. zn. 27 Cdo 2708/2018, ze dne 15. 4. 2020 vyslovil k právu společníka společnosti s ručením omezeným na informace. Podle Nejvyššího soudu, společníkovi společnosti s ručením omezeným zákon garantuje širší právo na informace, než jaké má společník akciové společnosti coby typické kapitálové společnosti. Jednatelé společnosti s ručením omezeným nemohou […]
Možnost přezkumu oprávněnosti výpovědi nájmu prostoru sloužícímu k podnikání
Nejvyšší soud České republiky se ve svém rozsudku sp. zn. 26 Cdo 2585/2019, ze dne 15. 4. 2020 vyjádřil k možnosti přezkumu oprávněnosti výpovědi nájmu prostoru sloužícímu k podnikání s ohledem na § 2314 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (OZ). Podle názoru Nejvyššího soudu je úprava přezkumu oprávněnosti výpovědi nájmu prostoru sloužícího podnikání v § […]
Novinky v oblasti evidence veřejných podpor malého rozsahu (de minimis)
Dne 1. 7. 2020 nabyla účinnosti vyhláška č. 298/2020 Sb., o obsahu a rozsahu údajů, které je poskytovatel podpory malého rozsahu povinen zaznamenat do centrálního registru podpor malého rozsahu, a o postupu při jejich zaznamenávání (dále jen „Vyhláška„). Vyhláška je prováděcím předpisem podle § 9 zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné […]
Přenechání části pozemku (společných částí v bytovém spoluvlastnictví) do výlučného užívání
Nejvyšší soud ČR se ve svém usnesení ze dne 17. 3. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1301/2019 vyjádřil k postupu, kterým může být část pozemku, představující společné části spojené a neoddělitelné od jednotky v bytovém spoluvlastnictví, přenechána do výlučného užívání některého z bytových spoluvlastníků. V souladu s § 1166 odst. 1 písm. b) bodu 2 zákona č. 89/2012 […]
Zásah do osobnostních práv v důsledku jednání orgánu činného v trestním řízení
Nejvyšší soud České republiky se ve svém rozhodnutí ze dne 23. 3. 2020, sp. zn. 25 Cdo 705/2019 zabýval právní otázkou, za jakých podmínek se zakládá nárok z titulu ochrany osobnosti v důsledku jednání orgánu činného v trestním řízení podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalobce se domáhal uveřejnění omluvy za způsobený zásah do jeho osobnostních práv […]
Nejvyšší soud k paušalizované náhradě nákladů
Nejvyšší soud České republiky se v rozsudku sp. zn. 23 Cdo 2070/2018, ze dne 18. 3. 2020 vyjádřil k otázce platnosti paušalizované náhrady nákladů. Ujednají-li si strany, že dlužník zaplatí věřiteli určitou částku pro případ, že nastane jiná skutečnost, než je porušení smluvní povinnosti, nepůjde sice o smluvní pokutu, nicméně půjde o platné ujednání, které se […]
Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o urychlení výstavby infrastruktury
Poslanecká sněmovna dne 19. 6. 2020 schválila novelu zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury (sněmovní tisk č. 673). Novela má urychlit přípravu dopravních staveb, které bude možné nově umístit a povolit v jediném řízení a na základě méně podrobné dokumentace. U záměrů staveb, které byly předmětem procesu posouzení vlivů na […]
Právo soudu moderovat výši náhrady škody se nepoužije v případě odpovědnosti státu za škodu
Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 30 Cdo 120/2019 ze dne 27. 2. 2020 uvedl: „V poměrech odpovědnosti státu za škodu způsobenou jeho nesprávným úředním postupem není pro snížení náhrady škody při aplikaci § 450 obč. zák. žádný prostor vzhledem k charakteru okolností, které má soud při své úvaze vzít na zřetel.“ K tomuto […]
Spolkový ústavní soud se vyjádřil k překročení pravomoci Evropské centrální banky
Spolkový ústavní soud (Bundesverfassungsgericht) se prostřednictvím rozhodnutí ze dne 5. 5. 2020, sp. zn. 2 BvR 859/15 vymezil proti jednání Soudního dvora Evropské Unie a Evropské centrální banky, které označil jako ultra vires. Řízení před spolkovým ústavním soudem bylo zahájeno v souvislosti s programem PSPP (program nákupu aktiv veřejného sektoru na sekundárních trzích) Evropské centrální banky, v jehož rámci byly […]