Nejvyšší soud se vyjádřil k otázce odčinění nemajetkové újmy při neoprávněném zásahu do osobnostních práv člověka
Nejvyšší soud České republiky se ve svém rozsudku sp. zn. 25 Cdo 167/2019 ze dne 10. 7. 2020 vyjádřil k otázce odčinění nemajetkové újmy při neoprávněném zásahu do osobnostních práv člověka. Podle Nejvyššího soudu, pokud soud dospěje k názoru, že došlo k neoprávněnému zásahu do osobnostních práv člověka, náleží poškozenému právo na přiměřené zadostiučinění. Nemajetkovou újmu nelze přesně […]
Vliv změny výše DPH v průběhu účinnosti smlouvy
Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 23 Cdo 1176/2020, ze dne 24. 6. 2020 konstatoval, že plnění lze navyšovat o DPH pouze v případech, kdy tato možnost byla smluvně zakotvena. Pro posouzení otázky významu změny sazby DPH v průběhu trvání smluvního závazkového vztahu je rozhodný obsah ujednání stran, k jehož zjištění slouží zákonná pravidla […]
Zásah do osobnostních práv bez označení kritizované osoby
Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 25 Cdo 1304/2019, ze dne 25. 6. 2020 platí, že k tomu, aby určitý výrok byl způsobilý zasáhnout do cti a vážnosti konkrétní osoby, není třeba její jmenovité uvedení. Postačí, aby napadená osoba byla označena takovými znameními, jež jsou dostatečná, aby „totožnost uraženého mohla být vůbec stanovena”. […]
Zpřesnění atributů (vlastností) pohledávek způsobilých k započtení
Rozsudkem sp. zn. 31 Cdo 684/2020 ze dne 9. 9. 2020 se Velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu zabýval výkladem ustanovení § 1987 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění upravující zvláštní atributy (vlastnosti) pohledávek způsobilých k započtení. Uvedené ustanovení občanského zákoníku stanoví, že nezpůsobilou pohledávkou k započtení je pohledávka „nejistá“ nebo […]
Odkaz na znalecký posudek jako splnění povinnosti tvrzení v soudním řízení
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud„) v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 3536/2018 ze dne 25. 6. 2020 potvrdil, že pokud žalobce v řízení odkazuje na znalecké posudky obsahující skutečnosti, které je žalobce v tomto řízení povinen tvrdit, potom soud nemůže žalobu zamítnout z důvodu neunesení břemene tvrzení. V posuzovaném případě se žalobkyně […]
Žalobní legitimace v řízeních o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví majetku hlavního města Prahy svěřeného do hospodaření městským částem
Nejvyšší soud České republiky se ve svém rozsudku ze dne 14. 4. 2020, sp. zn. 22 Cdo 312/2019 vyjádřil k otázce aktivní a pasivní legitimace městských částí hlavního města Prahy v řízeních o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví majetku hlavního města Prahy. Městské části v rozsahu stanoveném zákonem a statutem hlavního města Prahy vystupují v právních vztazích svým […]
Zřízení zástavního práva k domu, v němž se nachází rodinná domácnost
Nejvyšší soud České republiky se v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 3017/2019 ze dne 2. 6. 2020 vyjádřil k otázce neplatnosti zřízení zástavního práva v domu, v němž se nachází rodinná domácnost. Podle Nejvyššího soudu, právo manžela nakládat domem nebo bytem ve smyslu ustanovení § 747 o. z. představuje souhrn všech subjektivních práv k domu či bytu, zejména […]
Přímá vykonatelnost notářských zápisů k vyklizení nemovité věci
Přímá vykonatelnost notářských zápisů ve věci vyklizení nemovité věci Nejvyšší soud České republiky se ve svém usnesení ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2085/2019 vyjádřil k přímé vykonatelnosti notářských zápisů ve vztahu k povinnosti vyklizení nemovité věci. Nejvyšší soud v usnesení mimo jiné uvedl, že v předmětný řízení zkoumaný notářský zápis podle […]
Odměňování zaměstnanců vykonávajících práci v rozdílných regionech
Nejvyšší soud České republiky se vyslovil k otázce odměňování zaměstnanců u téhož zaměstnavatele v různých regionech. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3955/2018, ze dne 20. 7. 2020 nejsou z hlediska zásady rovného odměňování podle ustanovení § 110 zák. práce pro posouzení, zda se v konkrétním případě jedná o stejnou práci nebo o práci stejné […]
K formě (nejen) smlouvy uzavřené mezi jednočlennou společností a jejím společníkem
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud„) v rozsudku sp. zn. 31 ICdo 36/2020 ze dne 10. 6. 2020 potvrdil, že důsledkem porušení ustanovení § 13 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK„), podle kterého „smlouva uzavřená mezi jednočlennou společností zastoupenou jediným společníkem a tímto společníkem vyžaduje písemnou formu s úředně […]